S příchodem nového ministra zemědělství dochází i k výrazné proměně vnější komunikace úřadu. Ta se teď daleko intenzivněji bude orientovat na neodbornou veřejnost. Z důvodů neodkladnosti s tím začal v zastoupení ministra už vicepremiér Jurečka.

Konzumenti potravinářských výrobků by měli pohyb cen sledovat s pochopením. Nebude za ním stát pouze „zlá“ inflace, ale také „dobré“ narovnání podnikatelského prostředí zemědělské výroby.
Stará praxe, kdy velké agrokomplexy pobíraly obrovské dotace právě proto, že jsou velké, a mohou tudíž vyrábět levněji, kdežto menší a malé farmy dostávaliy málo, neboť byly malé, a vyráběly dráž, končí.

Teď naopak budou víc brát menší podniky, například jako bývalá farma ministra Jurečky.

Nikoli kolo dějin, ale kyvadlo dotací se vychýlí opačným směrem. To spotřebitel musí přijmout s potěšením, jako nápravu křivd, stejně jako s uspokojením akceptuje idealistiký unijní Zelený úděl, aby se Evropa stala bezemisním ostrůvkem v oceánu emisí.

Protestující hlasy agrobaronů jsou hodně slyšet, ale měli bychom miliardáře nechat vykřičet bez odezvy. Kvůli ziskům, o které přijdou, se snaží nepoučeným laikům vsugerovat, že (údajně pokřivený) princip: Málo velkým, hodně malým bude jedním z důvodů neexistující tzv. „Fialovy drahoty.“

Drobné cenové posuny směrem nahoru budou pouze odrazem spravedlivějšího přidělování dotací, a vůbec ne snad uplatněním rčení, že „každý chvilku tahá pilku.“

Jedním z aktuálních výstupů agitační kampaně MZe je i plakát, inspirovaný zahraničními PR specialisty.

Toto je originál z třicátých let, kterým byla „oblepena“ šestina světa.

A tady vidíme verzi adaptovanou na propagaci klíčové změny českého zemědělství.