Bylo už hluboko po půlnoci z předminulé neděle na pondělí, když ministra Jurečku probudil mobil. Podle melodie, kterou volajícímu číslu do paměti přisoudil – známé lidovce „Červená modrá..“ poznal, že volá premiér.

„Slyším,“ ohlásil se úsporně, jak se má dít při služební komunikaci.

„Dobrý, tedy ještě ne zcela den, ale chtěl jsem se, ehm, vás zeptat, zda jste v poledne viděl televizi?“

Ono vykání, když běžně spolu mluví „na tykačku“ nevěstilo nic dobrého.

„Ne, neviděl, v poledne celá rodina obědváme společně a dbáme na to, aby byl klid, to kvůli dobrému zažívání. Ani rádio si nepouštíme. To až po jídle si společně zazpíváme.“

„Kdybyste viděl Moravce, dozvěděl byste se aktuální volební preference, kde se KDU-ČSL ukázala jako“, premiér učinil významnou pauzu, během níž se ministrovi prudce zvedl krevní tlak, a premiér pokračoval:“ Jako čtyřprocentní.“

Jurečka zbledl a roztřásl se.

„Víte, co to znamená?“

„Vím,“ špitl ministr. „Abych si sbalil svých pět, ehm, abych podal demisi, protože strana je už pod pěti procenty, a tedy mimo sněmovnu.“

„Je mi to, kolego, líto, ale jste to bohužel vy, na koho dopadl nový zákon o české televizi, který stanoví, že pokud Václav Moravec ve svém pořadu oznámí, že některá strana se v jeho průzkumu ocitla pod pěti procenty, ministři oné strany končí.

Tak dopoledne očekávám od vás a od kolegy Nekuly demise. Dobrou… tedy..noc.“

Ministr byl v šoku. Čtyřprocentní lidovci – to zas bude nechutných fórů na adresu partaje.



Proč já jsem jenom pro ten zákon hlasoval, zoufal si teď ministr. Tehdy si však nepřipouštěl, že jeho tvrdost by se mohla dotknout právě lidovců.

Topky, to ano, docela by to té, té šlejfířce patřilo, ale bohabojným lidovcům? Ještě, že je tam záchranné lano, že pokud ve třech průzkumech za sebou partaj bude mít pět procent znovu, může se do vlády vrátit!
--
Zvonil telefon.

Červená, modrá fiala ale nezní. Premiér to být nemůže.

Byl to anonym s nechutnou narážkou na čtyřprocentní. Aspoň, že tak. Jinak ten sen byl opravdu zničující.