Koalice může opozičním stranám závidět vnitřní semknutost
Když se předsedou lidovců opět stal Marian Jurečka, vládní koalice si jistě oddechla. A nejen proto, že přes různé socializující verbální výstřelky nakonec drží kabinetní pravicovou basu.
Důležité bylo, že neměl při volbě protikandidáta. Být tomu jinak, kdy by se našli blouznivci, kteří by si mysleli, že jsou lepší a chytřejší a Jurečkovi by se postavili, bylo by to špatné znamení.
Z hlediska čistě nezávislých počtů, a čísla nelžou, by to pak znamenalo, že celých čtyřicet procent z pěti vládních stran není konsolidovaných a jednotných natolik, aby ještě před vrcholnou volbou vygenerovaly pouze jediného, toho nejlepšího z nejlepších, jež by bezkonkurenčně měl další roky spočinout včele strany, a o něm by hlasování mělo být.
Takovému oslabení koaliční sounáležitosti, vyjádřené volebním heslem SPOLU: Jedním dechem! dokázali lidovci nominací jediného kandidáta čelit.
Šedou ovcí tak zůstávají Piráti. Nebyli schopni se předem domluvit, že při výběru lídra se bude hlasovat pouze o dosavadním předsedovi Bartošovi. Rozdrobili jednotu a postavili se mu další. Nehledě na to, s jakými názory! Některé z nich byly hotovou rozbuškou pro koaliční plány.
Možná, že tento odstrašující příklad lidovcům ukázal, že takového jednání se na sjezdu dopustit nesmí.
„Stačí“, že už teď dvacet procent koaličních stran mělo více než jednoho kandidáta na funkci předsedy.
V jakém šoku by byli voliči koalice, kdyby se protrhla hráz v navrhování jmen a procenta by stoupla na čtyřicet, anebo nedej bůh, na osmdesát.
Nebo dokonce na sto procent, což by v tomto nejčernějším scénáři z těch černých znamenalo, že na funkce předsedy v k a ž d é (!) koaliční straně by kandidovalo hned několik uchazečů.
Pak by se také mohlo stát to nejhorší, že dosavadní předsedové - otcové a matka veleúspěšné vlády, by hloupými delegáty zvoleni nebyli.
Co by tomu voliči řekli?
A jak škodolibě by se pak posmívala opozice, protože ona, přes různost směřování a každá při jiné voličské základně, je na rozdíl od vládních stran stoprocentně jednotná naopak v tom, že při volbách na posty předsedů kandidoval vždy jediný nominant - T. Okamura a A. Babiš.
O tom se pětikoalici může jen snít, v jednotě pokulhává o celých dvacet procent za opozicí. Piráti by jí to příště kazit neměli.
Důležité bylo, že neměl při volbě protikandidáta. Být tomu jinak, kdy by se našli blouznivci, kteří by si mysleli, že jsou lepší a chytřejší a Jurečkovi by se postavili, bylo by to špatné znamení.
Z hlediska čistě nezávislých počtů, a čísla nelžou, by to pak znamenalo, že celých čtyřicet procent z pěti vládních stran není konsolidovaných a jednotných natolik, aby ještě před vrcholnou volbou vygenerovaly pouze jediného, toho nejlepšího z nejlepších, jež by bezkonkurenčně měl další roky spočinout včele strany, a o něm by hlasování mělo být.
Takovému oslabení koaliční sounáležitosti, vyjádřené volebním heslem SPOLU: Jedním dechem! dokázali lidovci nominací jediného kandidáta čelit.
Šedou ovcí tak zůstávají Piráti. Nebyli schopni se předem domluvit, že při výběru lídra se bude hlasovat pouze o dosavadním předsedovi Bartošovi. Rozdrobili jednotu a postavili se mu další. Nehledě na to, s jakými názory! Některé z nich byly hotovou rozbuškou pro koaliční plány.
PŘEDSEDA BARTOŠ OPRAVDU NEMÁ DŮVOD PRO ŠIROKÝ ÚSMĚV, KDYŽ JEHO STRANA OSTATNÍM JEDNOTU KAZÍ A VYBÍRALA PŘEDSEDU Z VÍCE KANDIDÁTŮ - zdroj: HN, foto: L. Bíba
Možná, že tento odstrašující příklad lidovcům ukázal, že takového jednání se na sjezdu dopustit nesmí.
„Stačí“, že už teď dvacet procent koaličních stran mělo více než jednoho kandidáta na funkci předsedy.
V jakém šoku by byli voliči koalice, kdyby se protrhla hráz v navrhování jmen a procenta by stoupla na čtyřicet, anebo nedej bůh, na osmdesát.
Nebo dokonce na sto procent, což by v tomto nejčernějším scénáři z těch černých znamenalo, že na funkce předsedy v k a ž d é (!) koaliční straně by kandidovalo hned několik uchazečů.
Pak by se také mohlo stát to nejhorší, že dosavadní předsedové - otcové a matka veleúspěšné vlády, by hloupými delegáty zvoleni nebyli.
Co by tomu voliči řekli?
zdroj: archiv HN
O tom se pětikoalici může jen snít, v jednotě pokulhává o celých dvacet procent za opozicí. Piráti by jí to příště kazit neměli.