Má Jurečka vůbec svědomí, jestliže nechce úředníkům přidat?
V posledních týdnech a zejména dnech ministr Jurečka několikrát skromně utrousil, že je pyšný na to, že v pravicové vládě je jeho lidová strana sociálním svědomím kabinetu.
Znělo to málem jako replika někdejších Hamáčkových hlášek, že sociální demokraté jsou ve vládě proto, aby drželi na uzdě v podstatě asociálního premiéra Babiše.
Víme, jak se oběma v této záležitosti dařilo a daří.
Hamáček se do Sněmovny už nedostal, a teď je rád, že může v novém zaměstnání navázat na svého koníčka z dětských let – jenom místo modýlků tančíků, kanonů, bojových vozidel, ale i pistolek a pušek, se bude věnovat skutečným zbraním. Jejich odbytu.
Je to aktuální naléhavá záležitost, protože Česko teď kritizovala Unie za to, že naši zbrojaři vyváželi pod různými „rouškami“ zbraně i do zemí, kam se oficiálně nesmělo. Hamáček bude muset do hry zapojit svoji pověstnou šikovnost, aby zbrojaři pod neprůstřelným krytím dodávali i nadále zbraně do válečných (bojových, operačních) ohnisek, pokud možno vyváženě, nejlépe oběma bojujícím stranám.
Lidovci, na rozdíl od socialistů se do Sněmovny loni v říjnu dostali, ale být volby teď, dopadli by jako ČSSD. A Jurečka by usedl znovu na traktor, anebo by se mohl stát dotačním expertem zemědělské sekce Agrofert.
Ale to neplatí, důležitá je realita, a v té Jurečka přímo ztělesněním sociálního svědomí vlády je.
I když Středulovi odboráři o Jurečkovi tvrdí, že svědomí nemá, tak je má. Respektive ne-má to svědomí, aby podrazil nohy kolegovi Stanjurovi tím, že zadluží vnoučátka a pravnoučátka jenom proto, aby na úřadech lidé brali víc. Bylo by tohle snad křesťanské? Nekřesťanské by to bylo! Tudy cesta nevede.
Vede přes celonárodní sbírku na vyplacení mimořádných odměn úředníkům. Občané mohou projevit solidaritu a tím nepřímo dát najevo, jak moc si jejich práce váží.
Sbírka by se prováděla nejenom formou převodu příspěvku na transparentní účet, ale i fyzicky by se vybíralo na úřadech. Ve vstupních halách by byla kasička, do níž by neomezenou částku formou bankovek či platného šeku mohli vložit jak klienti, tak i movitější úředníci – ti jako projev kolegiality s těmi s nižším příjmem.
Významnou roli v propagaci sbírky by mohla sehrát televize. Tak jako zpravodajská lišta ČT24 na prvním místě běžícího textu v dolní části obrazovky vždy uvádí kontaktní spojení ohledně pomoci běžencům, mohla by na konci, ještě po počasí, uvádět číslo bankovního účtu sbírky NÁROD ÚŘEDNÍKŮM.
Ministr Jurečka by však nejraději ze všeho byl hodným Ježíškem - a když Kristus pán dvěma chleby a pěti rybami nasytil pět tisíc lidí a jindy zase vodu proměnil na víno, on by pár miliónů kaček přihozených od Stanjury proměnil v miliardy a rozdal je chudým, tedy úředníkům.
Ale zázraky nedokáže, i když má ve vládě k duchovnu nejblíž. Žádný lidovec to nedokáže. Kdyby snad ano, byl by přece předsedou, anebo aspoň by se o předsednictví partaje na sjezdu jako protikandidát ucházel a nenechal by chudáka Jurečku vařit se ve vlastní šťávě, kdy jako člověk sice něco míní, ale bůžkové Fiala a Stanjura mění.
Znělo to málem jako replika někdejších Hamáčkových hlášek, že sociální demokraté jsou ve vládě proto, aby drželi na uzdě v podstatě asociálního premiéra Babiše.
Víme, jak se oběma v této záležitosti dařilo a daří.
Hamáček se do Sněmovny už nedostal, a teď je rád, že může v novém zaměstnání navázat na svého koníčka z dětských let – jenom místo modýlků tančíků, kanonů, bojových vozidel, ale i pistolek a pušek, se bude věnovat skutečným zbraním. Jejich odbytu.
Je to aktuální naléhavá záležitost, protože Česko teď kritizovala Unie za to, že naši zbrojaři vyváželi pod různými „rouškami“ zbraně i do zemí, kam se oficiálně nesmělo. Hamáček bude muset do hry zapojit svoji pověstnou šikovnost, aby zbrojaři pod neprůstřelným krytím dodávali i nadále zbraně do válečných (bojových, operačních) ohnisek, pokud možno vyváženě, nejlépe oběma bojujícím stranám.
Lidovci, na rozdíl od socialistů se do Sněmovny loni v říjnu dostali, ale být volby teď, dopadli by jako ČSSD. A Jurečka by usedl znovu na traktor, anebo by se mohl stát dotačním expertem zemědělské sekce Agrofert.
Ale to neplatí, důležitá je realita, a v té Jurečka přímo ztělesněním sociálního svědomí vlády je.
dv/Pixabay.com
I když Středulovi odboráři o Jurečkovi tvrdí, že svědomí nemá, tak je má. Respektive ne-má to svědomí, aby podrazil nohy kolegovi Stanjurovi tím, že zadluží vnoučátka a pravnoučátka jenom proto, aby na úřadech lidé brali víc. Bylo by tohle snad křesťanské? Nekřesťanské by to bylo! Tudy cesta nevede.
Vede přes celonárodní sbírku na vyplacení mimořádných odměn úředníkům. Občané mohou projevit solidaritu a tím nepřímo dát najevo, jak moc si jejich práce váží.
Sbírka by se prováděla nejenom formou převodu příspěvku na transparentní účet, ale i fyzicky by se vybíralo na úřadech. Ve vstupních halách by byla kasička, do níž by neomezenou částku formou bankovek či platného šeku mohli vložit jak klienti, tak i movitější úředníci – ti jako projev kolegiality s těmi s nižším příjmem.
Významnou roli v propagaci sbírky by mohla sehrát televize. Tak jako zpravodajská lišta ČT24 na prvním místě běžícího textu v dolní části obrazovky vždy uvádí kontaktní spojení ohledně pomoci běžencům, mohla by na konci, ještě po počasí, uvádět číslo bankovního účtu sbírky NÁROD ÚŘEDNÍKŮM.
dv
Ministr Jurečka by však nejraději ze všeho byl hodným Ježíškem - a když Kristus pán dvěma chleby a pěti rybami nasytil pět tisíc lidí a jindy zase vodu proměnil na víno, on by pár miliónů kaček přihozených od Stanjury proměnil v miliardy a rozdal je chudým, tedy úředníkům.
Ale zázraky nedokáže, i když má ve vládě k duchovnu nejblíž. Žádný lidovec to nedokáže. Kdyby snad ano, byl by přece předsedou, anebo aspoň by se o předsednictví partaje na sjezdu jako protikandidát ucházel a nenechal by chudáka Jurečku vařit se ve vlastní šťávě, kdy jako člověk sice něco míní, ale bůžkové Fiala a Stanjura mění.