Jeden z mnoha českých televizních kanálů už poněkolikáté reprízuje zahraniční kriminální seriál, jehož název by podle doslovného překladu z originálu měl znít „Čuchač.“

Ale nezní, neboť divák by mohl být zmaten a zprvu se domnívat, že hlavní hrdina, super elitní kriminalista s výjimečnými schopnostmi, je k tomu ještě feťák, čuchač. A to není!

Má však super citlivý čichový orgán, že by mu jej mohli i policejní psi závidět. Registruje jím pachové stopy zločinců a je schopen vytvořit jakýsi pachový identifikační portrét pachatele a vydat se po jeho stopě – míněno jak obrazně, tak i doslova.

Proto česky uváděná verze je pojmenovaná mnohem chytřeji než originál – žádný čichač, feták, ani snad čmuchal (jak by se dal přeložit původní „Ňuchač“), ale poeticky Vůně zločinu.
Což je samozřejmě víc než v pořádku, a za to patří televizi dík, neboť originál je poněkud dezinformující.



Ale i na českém názvu lze najít hnidy. Divák, který seriál náhodou ještě nikdy neviděl, a otevře programový věstník, může být poněkud zaražen. Cožpak zločin voní, řekne si? Přece naopak, zločin nevoní – rozčílí se „nepolíbený“ divák. Bude mít pravdu, ovšem jen do té doby, než epizodu shlédne a pochopí, o co v seriálu jde.

Příhodnější by proto byl název Vůně zločince, protože právě „po ní“ (voňavce, desodorantu, brilantině, potu, dechu, zubní pastě, odéru z nevyčištěných zubů atd.) se v seriálu „jde“. Ovšem morálnější by bylo sérii nazvat, s odpuštěním, Smrad (Pach) zločince, aby to nevypadalo s tou vůní jako glorifikace zločinů.

Ale s tím už se hnout nedá, jednou je tu Vůně, a bude tu dál i v příštích, bůh ví kolika ještě reprízách celé řady.

Co by tu však být nemuselo, je směšná korektnost v tom, jak se seriál v propagačních spotech upoutává.

Ačkoli se celý odehrává na Ukrajině, a natočila ho zručně ukrajinská televize a hrají v něm v uměřené nadsázce dobří ukrajinští herci, v upoutávce se mluví o světě ruského zločinu.
Přitom se jedná o ukrajinské zločince.

Jenomže, mluvte dneska nahlas, a dokonce v televizi, o ukrajinských zločinech? Bylo by to zavádějící a možná i na hraně zákona. Proto raději ukrajinské zločince korektně vyměnit za zločince ruské. O ruských pochyby být nemohou.

Není už tohle poněkud moc?