Co má společného vicepremiér ČR s někdejším členem politbyra z NDR?
Marian Jurečka komunistou není, a před Listopadem 89 by jím kvůli věku ani být nemohl. Zato Günter Schabowsi to na sklonku východoněmeckého režimu dotáhl do nejbližšího okruhu generálního tajemníka Honneckera, načež přispěl k jeho sesazení.
Světonázorová orientace oba politiky tedy nespojuje ani náhodou, nehledě na to, že Schabowski už není mezi živými. V devětaosmdesátém, kdy se dostal do světových médií na přední místa, mu bylo málem šedesát. Jurečkovi bylo loni teprve čtyřicet. A doposud se „proslavil“ pouze v naší kotlině. Pro svět jakoby nebyl.
Oba však mají jednu věc společnou. „Uřekli“ se na tiskových konferencích. Schabowski 9. listopadu 89.
Tehdy citoval přelomové prohlášení o možnosti občanů NDR okamžitě vycestovat přes kterýkoli hraniční přechod do Spolkové republiky nebo Západního Berlína. Na otázku, od kdy to platí, tak odpověděl, že okamžitě.
Jenomže okamžitě ne, spletl se. Ale už to jelo! Nakonec padla berlínská zeď.
V případě Jurečky nepadlo nic, ačkoli se rovněž spletl, a to ve středu 27. dubna což připustil až po dvou dnech po svém omylu, který ještě v pátek opakoval na Nově.
„Jenom“ zaměnil hrubý příjem s čistým, když sliboval, že příspěvek 5 000 korun na dítě je limitován miliónovým ročním příjmem obou rodičů dohromady.
Vypadalo to nadobyčej velkoryse, až tak moc, že Jurečka a Fiala potažmo se stali terči kritiky za skrytě plošnou rozhazovačnost, protože v Jurečkově znění by podporu dosáhlo maximum dětí, nejenom ty z chudších a chudých rodin.
Po dvou dnech si vicepremiér posypal hlavu popelem a omluvil se, že se spletl. Avšak ještě před tím se v médiích ozval jeho nestranický kolega Stanjura s tím, při jednání vlády se samozřejmě hovořilo o hrubé mzdě, nikoli o čisté.
Máme to pěkného popletu za ministra sociálních věcí.
Ale to se mu mohlo stát po tak dlouhém jednání, obhajoval v neděli Jurečku samotný premiér.
Byl to ve středu jistě vyčerpávající den, a poznamenal i P. Fialu. Ačkoli na tiskovce stál vedle mluvícího Jurečky, tak jeho přeřeknutí nezaregistroval. Kdyby nebyl zemdlený, jistě by čistý příjem na místě zkorigoval na hrubý, jestliže to bylo tak, jak v sobotu říkal Stanjura.
Sabowski svým omylem nepřímo „vehnal“ lidi do ulic a zasloužil se tak o uspíšení pádu režimu.
Jurečka nikoho do ulic zatím nevyhnal, ale třebaani o omyl nešlo. Možná, že navzdory kolegů, hnán nutkáním sociálního svědomí, za něž se ve vládě lidovci prohlašují, záměrně zaměnil hrubý příjem za čistý a domníval se, že mu to projde, a vláda, aby se neblamovala, čistý příjem připustí.
Možná to bylo i tak, že Jurečka se nespletl, ale že Stanjura druhý den po jednání ráno sedl ke kalkulačce, a zhrozil se, jak schválený čistý příjem jednoho miliónu s rozpočtem zamává, a na Jurečku zatlačil. Ten s křesťanskou pokorou nechal ze sebe udělat bl****a vzal to na sebe.
Sabowskému při jeho omylu za zády partajní šéf nestál, aby ho opravil.
Za Jurečkou šéf vlády stál, a ani, s prominutím, necekl.
Ale co, žádná zeď, ani ta na Strakovce, se kvůli tomu nezbořila.
Světonázorová orientace oba politiky tedy nespojuje ani náhodou, nehledě na to, že Schabowski už není mezi živými. V devětaosmdesátém, kdy se dostal do světových médií na přední místa, mu bylo málem šedesát. Jurečkovi bylo loni teprve čtyřicet. A doposud se „proslavil“ pouze v naší kotlině. Pro svět jakoby nebyl.
Oba však mají jednu věc společnou. „Uřekli“ se na tiskových konferencích. Schabowski 9. listopadu 89.
Tehdy citoval přelomové prohlášení o možnosti občanů NDR okamžitě vycestovat přes kterýkoli hraniční přechod do Spolkové republiky nebo Západního Berlína. Na otázku, od kdy to platí, tak odpověděl, že okamžitě.
Jenomže okamžitě ne, spletl se. Ale už to jelo! Nakonec padla berlínská zeď.
V případě Jurečky nepadlo nic, ačkoli se rovněž spletl, a to ve středu 27. dubna což připustil až po dvou dnech po svém omylu, který ještě v pátek opakoval na Nově.
„Jenom“ zaměnil hrubý příjem s čistým, když sliboval, že příspěvek 5 000 korun na dítě je limitován miliónovým ročním příjmem obou rodičů dohromady.
Vypadalo to nadobyčej velkoryse, až tak moc, že Jurečka a Fiala potažmo se stali terči kritiky za skrytě plošnou rozhazovačnost, protože v Jurečkově znění by podporu dosáhlo maximum dětí, nejenom ty z chudších a chudých rodin.
Po dvou dnech si vicepremiér posypal hlavu popelem a omluvil se, že se spletl. Avšak ještě před tím se v médiích ozval jeho nestranický kolega Stanjura s tím, při jednání vlády se samozřejmě hovořilo o hrubé mzdě, nikoli o čisté.
Máme to pěkného popletu za ministra sociálních věcí.
Ale to se mu mohlo stát po tak dlouhém jednání, obhajoval v neděli Jurečku samotný premiér.
Byl to ve středu jistě vyčerpávající den, a poznamenal i P. Fialu. Ačkoli na tiskovce stál vedle mluvícího Jurečky, tak jeho přeřeknutí nezaregistroval. Kdyby nebyl zemdlený, jistě by čistý příjem na místě zkorigoval na hrubý, jestliže to bylo tak, jak v sobotu říkal Stanjura.
Sabowski svým omylem nepřímo „vehnal“ lidi do ulic a zasloužil se tak o uspíšení pádu režimu.
Jurečka nikoho do ulic zatím nevyhnal, ale třebaani o omyl nešlo. Možná, že navzdory kolegů, hnán nutkáním sociálního svědomí, za něž se ve vládě lidovci prohlašují, záměrně zaměnil hrubý příjem za čistý a domníval se, že mu to projde, a vláda, aby se neblamovala, čistý příjem připustí.
Možná to bylo i tak, že Jurečka se nespletl, ale že Stanjura druhý den po jednání ráno sedl ke kalkulačce, a zhrozil se, jak schválený čistý příjem jednoho miliónu s rozpočtem zamává, a na Jurečku zatlačil. Ten s křesťanskou pokorou nechal ze sebe udělat bl****a vzal to na sebe.
Sabowskému při jeho omylu za zády partajní šéf nestál, aby ho opravil.
Za Jurečkou šéf vlády stál, a ani, s prominutím, necekl.
Ale co, žádná zeď, ani ta na Strakovce, se kvůli tomu nezbořila.