Z hlediska čistoty politického prostředí je nejvyšší čas, aby další hlavy - v souvislosti s redlovsko hlubučkovskou aférou - padly dřív, než bude pozdě.

Nejkrajnějším termínem je poslední červnový den, neboť od příštího rána se premiér stává vlastně generálním ředitelem unijní Evropy. Tudíž by neměl být obtěžován lokálními prkotinami, jakými jsou kádrové změny zrovna v Česku. Ty musí být vyřízeny do konce června.

Je totiž zřejmé, že změny nemohou probíhat v gesci premiérova prvního zástupce, neboť jím je V. Rakušan, a mohl by být bezděky podjatý.

Proto premiér naléhá, aby se konalo bezodkladně. Čistka musí být důkladná, všichni, kdo měli cokoli společného s lobbistou Redlem, se budou muset politicky poroučet. Aby premiér „šel“ do Evropy s čistým kuchyňským stolem.

O svoji hlavu se obává i muž, který se po celé dny nacházel v bezprostřední blízkosti ministra Gazdíka a byl také svědkem jeho šifrované komunikace.

Ta probíhala nikoli šifrujícím telefonem, jak mylně tvrdí média, a ministr jim oponuje, že takový mobil už dávno nemá, ale dělo se to sofistikovaněji, přímo šifrovanou mluvou.

Ministr například říkal: „Hrlkr mrdrrrkr nrsrdŕvrj r prtrkr, hrlkr mrdrrrkr nrsrdŕvrj trm!“

Nebo také:

„Hilki midriiki, nisidívij i pitiki, hilki midriviki, nisidíij tim!“

Svědek ministrova jednání však bude mlčet jako hrob a spoléhá na to, že osobně se s Redlem, ani s Hlubučkem nikdy neviděl, natož aby jej s nimi pojilo rodácké pouto jako Polčáka.