Málokterý politik se natolik otevřeně přizná k tomu, že je obyčejným, normálním člověkem, takovým, jako drtivá většina z nás, kteří nejsou narcisisté ani netrpí velikášskými sklony, jak to učinil předpřed bývalý ministr financí a bývalý předseda TOP O9.

Zachoval se tak možná proto, že z první ligy, z oněch zhruba tří set hráček a hráčů, kteří za politickou činnost jako profesionálové na parlamentním a vládním kolbišti pobírají mzdu, se dobrovolně stáhl do ústraní a stal se z něj glosátor i obávaný kritik výkonů politické scény.

Dává co proto nejenom svým bývalým stranickým kolegům, což mu zlé jazyky vytýkají jako jistou schválnost, ale vedle opozičních politiků nešetří ani lídry dalších vládních stran.

Aktuálně se vyjádřil k novým poznatkům v souvislosti s causou Dozimetr ("čerstvý" šéf rozvědky, čili náčelník špiónů, se kdysi obchodně stýkal s obviněným Redlem), kdy napsal:

"Kvůli kontaktům s Redlem musel odstoupit P. Gazdík.Kvůli jedné schůzce s Redlem odvolal Vít Rakušan šéfa České pošty. A u šéfa rozvědky to nevadí? Chtělo by to vydat nějakého průvodce.
N o r m á l n í člověk se v tom nevyzná."

Miroslav Kalousek není sám, kdo se nevyzná.

Také GIBS se údajně chtěla vyznat v tom, zda v době, kdy dnešní ředitel ÚZSI byl soukromou osobou, to nebyl právě on, kdo předával od zdrojů policejní informace Redlovi, a proto jej prý začala prověřovat, což by byla záležitost naprosto nevídaná, pokud by BIS takovou skutečnost během dne nepopřela.

Zaujatý pozorovatel by si totiž mohl zcela chybně myslet, že do začátku šéfovské kariéry v jedné z nejtajnějších institucí v zemi to není nejzářivější start. Svým způsobem je ale kuriózní, že novopečený ředitel ještě nemá za sebou ani nutnou bezpečnostní prověrku, a že ji bude provádět - na svém šéfovi - právě jeho úřad, což prý souhrou atypických událostí jinak udělat nelze.

Kdyby chtěl někdo takové prověřování zlehčovat, mohl by je přirovnat k situaci, kdy počínání ministra by prověřoval kontrolní orgán Policejního prezídia.

I Josef Švejk, o jehož normalitě rovněž nemůže být pochyb, jenž jindy velmi aktivně dává najevo svoji moudrost a ošlehanost z různých bojišť, se až zděsil, když při pravidelné měřící obchůzce s dozimetrem kolem pražských úřadů zjistil, kolik nebezpečné radiace aktuálně vykazuje jedno z míst.

Přitom ze všech dostupných zdrojů a verbálních vyjádření se zdálo, že právě tam je kontaminace příkladně nulová. A ono tohle!

Z hlediska státotvorného přístupu by bylo nejzodpovědnější takové měření zamést pod koberech, ale kde tady vzít tébich? Bude to muset nahlásit vejš.



Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že se ten Dozimetr tady na Letné může zbláznit, až se utrhla ručička, jak to ke straně táhlo.

Je to dost vošajstlich, a tak si nejsem jistý, kam bych to měl nejlíp naraportovat, aby nedošlo k prodlení a nedozírným škodám.

Mělo by to být spíš nahoru na úřad ministra?

Anebo radši dolů na Úřad vlády do Strakovky?

Nebo snad na civilní rozvědku – přesnějc na Úřad pro zahraniční styky a informace? Ale právě tam spíš ne.

No. Asi to nahlásím na Úřad pro jadernou bezpečnost. Ten si mi jeví jako apolitický nejvíc.

-Člověče, co to vykládáte za deziformaci? Měl jste vůbec ten dozimetr od ministerstva správně a nezávisle ocejchovaný?!

Tak toho poplašného měření nechte a koukejte jít hlídkovat na mítinky. Ale v civilu, v civilu! A víte doufám, které čepice jsou zakázané..