Svatý Petr, jenž v kohortě nebeských manažérů je od věků pánem Bohem pověřen řídit shůry pozemské počasí, byl nemile zaskočen, když jeho přání „jak má dole být“, nebylo vyslyšeno.

Jakoby snad volal do větru. Ředitelé meteorologických stanic si dovolili odporovat výmluvou, že vydali předpověď zcela jinou, a blamovat se nechtějí. To ať si Petr zkouší na Číňany nebo Rusy, ti jsou schopni do mraků střílet, aby sprchlo.

Marně se totiž snažil, aby se v souřadnici 50°5′27,8″ s. š., 14°24′6″ v. d. – což je oblast kolem pražského hradu – aspoň na pár minut změnilo počasí.

A s touto změnou, aby, odborně řečeno, se projevil optický úkaz skupiny soustředných barevných oblouků vnikajících lomem a vnitřním odrazem slunečního světla na vodních kapkách v atmosféře.



Po marném úsilí sv. Petra napadlo, jestli snad nevybral špatné souřadnice a duhu měl směrovat spíše nad Lány, ale to už bylo po parádě a kontext: duhová země - duhový vzduch by chyběl.