Nástupní řeč šéfa špiónů (neověřeno, spíše nepravděpodobné)
O tom, že bezpečnostní složky mocnářství jsou informačně „děravé“, by měl svědčit i veřejně (!!) šířený přepis těsnopisného záznamu z tajného (!!!) shromáždění špionážního (!!!!) oddělení ministerstva vnitra.
Neznámá osoba vynesla údajnou nástupní řeč nového chefa.
-Páni špióni, mé jméno je Bretschneider. Po nezky česky: Prknořez. V jistých kruzích mi také říkají Oberst, respektive Plukovník. Ale pro vás budu zatím Direktor, Spionagedirektor. Až mě císař pán jmenuje generálem, pak mě budete oslovovat pane generále.
Tolik úvodní formality, a teď přejděme k úkolům. Budou náročně, a vyžaduji jejich splnění do puntíku.
Musíte se v důvěryhodných převlecích a vlásenkách ještě více vetřít do všech důležitých úřadů jak našich zahraničních přátel, tak samozřejmě nepřátel.
A telegraficky mi oznamovat zjištěné záležitosti.
Prvním úkolem speciální skupiny špionů však bude prověření mé osoby.
Ano, půjde o to prokázat, že jsem hoden získat certifikát bezúhonnosti, abych mohl disponovat nejtajnějšími informacemi.
Co prosím, že to měl někdo udělat předtím? Ehm, pozdě není nikdy, přece. O to víc si prověrkoví důstojníci musí nechat na zkoumání záležet.
Ať mé svléknou třeba do naha!
Ehm, to jsem mínil samozřejmě obrazně, že ano. Nejsme přece ve věznici, kde vás dozorce prohlédne všude.
Ale buďte důkladní. Řiďte se zásadou: Padni, komu padni! Rozumíte mi správně, že?!
Předem chci upozornit šťouraly, kteří by mě chtěli zpochybňovat, že jsem se například potkal několikrát v kostele s profesorem Masarykem, aniž bych ovšem tušil, že se z pana poslance vyklube vlastizrádce.
Také by vás nemělo zaskočit, že jsem chodíval k paní Destinové občas na kafíčko, protože jsem jí, ehm, jako statný muž imponoval. Samozřejmě jsem nemohl vědět, že je špiónkou cizí mocnosti.
Mohli byste zjistit, že jsem se v mládí pohyboval také poblíž za velezradu odsouzeného bankéře Preisse. Bylo to ovšem zamlada, kdy jsem si přivydělával jako strážce v jeho Živnobance a nevěděl jsem, že jednou bude dr. Preiss chtít zbořit c. a k. trůn.
Pokud ovšem narazíte na řeči o tom, že jsem měl čilé styky s Babinským, jenž údajně do mnou provozovaného obchodu s použitým zbožím měl dodávat zánovní kufry, peněženky či hole, je to vyložená lež.
Ten zlod… ehm, pan Babinský v té době už dávno nežil.
Zkušenosti ze svých různorodých kontaktů jsem pak bohatě využil v boji proti vnitřním rozvracečům během svého působení na Bojišti v řídící centrále Beim Kelch.
Tak se do mého prověřování bez obav dejte. Budu vás pečlivě, ale opravdu pečlivě kontrolovat. Jasné?!
Aha, ještě ustavit prověřovací skupinu. Hlásí se někdo dobrovolně?
Ne? Ptám se ještě jednou.
Tak když to nešlo po dobrém, půjde to po zlém – cha, cha, cha. Budete se rozpočítávat. Znáte to z vojny, když se trestá za vzpouru. Každý desátý z řady vystoupí, a bude – zastřelen ne, bude v komisi. Tak prosím!!
-První, druhý, třetí…
Neznámá osoba vynesla údajnou nástupní řeč nového chefa.
-Páni špióni, mé jméno je Bretschneider. Po nezky česky: Prknořez. V jistých kruzích mi také říkají Oberst, respektive Plukovník. Ale pro vás budu zatím Direktor, Spionagedirektor. Až mě císař pán jmenuje generálem, pak mě budete oslovovat pane generále.
dv
Tolik úvodní formality, a teď přejděme k úkolům. Budou náročně, a vyžaduji jejich splnění do puntíku.
Musíte se v důvěryhodných převlecích a vlásenkách ještě více vetřít do všech důležitých úřadů jak našich zahraničních přátel, tak samozřejmě nepřátel.
A telegraficky mi oznamovat zjištěné záležitosti.
Prvním úkolem speciální skupiny špionů však bude prověření mé osoby.
Ano, půjde o to prokázat, že jsem hoden získat certifikát bezúhonnosti, abych mohl disponovat nejtajnějšími informacemi.
Co prosím, že to měl někdo udělat předtím? Ehm, pozdě není nikdy, přece. O to víc si prověrkoví důstojníci musí nechat na zkoumání záležet.
Ať mé svléknou třeba do naha!
Ehm, to jsem mínil samozřejmě obrazně, že ano. Nejsme přece ve věznici, kde vás dozorce prohlédne všude.
Ale buďte důkladní. Řiďte se zásadou: Padni, komu padni! Rozumíte mi správně, že?!
T. MASARYK, E. DESTINOVÁ, J. PREISS. V. BABINSKÝ - zdroj: wikimedia.com p.d.
Také by vás nemělo zaskočit, že jsem chodíval k paní Destinové občas na kafíčko, protože jsem jí, ehm, jako statný muž imponoval. Samozřejmě jsem nemohl vědět, že je špiónkou cizí mocnosti.
Mohli byste zjistit, že jsem se v mládí pohyboval také poblíž za velezradu odsouzeného bankéře Preisse. Bylo to ovšem zamlada, kdy jsem si přivydělával jako strážce v jeho Živnobance a nevěděl jsem, že jednou bude dr. Preiss chtít zbořit c. a k. trůn.
Pokud ovšem narazíte na řeči o tom, že jsem měl čilé styky s Babinským, jenž údajně do mnou provozovaného obchodu s použitým zbožím měl dodávat zánovní kufry, peněženky či hole, je to vyložená lež.
Ten zlod… ehm, pan Babinský v té době už dávno nežil.
Zkušenosti ze svých různorodých kontaktů jsem pak bohatě využil v boji proti vnitřním rozvracečům během svého působení na Bojišti v řídící centrále Beim Kelch.
Tak se do mého prověřování bez obav dejte. Budu vás pečlivě, ale opravdu pečlivě kontrolovat. Jasné?!
Aha, ještě ustavit prověřovací skupinu. Hlásí se někdo dobrovolně?
Ne? Ptám se ještě jednou.
Tak když to nešlo po dobrém, půjde to po zlém – cha, cha, cha. Budete se rozpočítávat. Znáte to z vojny, když se trestá za vzpouru. Každý desátý z řady vystoupí, a bude – zastřelen ne, bude v komisi. Tak prosím!!
-První, druhý, třetí…