Ačkoli v posledních dnech a hodinách dochází i mezi podporovateli koalice k jakési vzpouře, respektive k hlasitému vyjádření nesouhlasu (v mezích zákona) s liknavostí vlády v boji s energetickou super drahotou, premiér je klidný, anebo klid jen předstírá.

Přitom dělá, jemné řečeno, hlupáčky buď z občanů, anebo sám za sebe, když disidentské výroky (Kuba, Blažek- ten dokonce varuje před pádem vlády (!) jako opozice), vnímá pouze jakoby hlasy „různých iniciativ“.

Ty sice chápe, ale zároveň nechápe, protože kabinet právě to, co požadují, zajistit finanční dostupnost energií pro domov i fabriku, prý dělá, a to už dávno: hledá celoevropské řešení v zastropování cen.

Jenomže ještě před desítkami hodin bylo pro Fialu a Síkelu zastropování sprostým slovem.

Teď tedy pod tlakem "Několika vět" řečených z vlastních řad, v názoru obracejí, ale chlapsky to přiznat nechtějí.

Na dotaz novináře, zda nejde o obrat, premiér dotčeně odpověděl, že nikoli, že o tom mluvit nechtěli dřív, než se dohodnou všichni. Prostě kličkoval. Chyba je jinde.

Ono se ani nelze divit. Neekonom Fiala, s naštudovanými poučkami z univerzitních zkoušek z politické ekonomie kapitalismu a z četby Klausova proslulého díla "Neviditelná ruka", si přece nemůže připustit, že základ všeho, trh, najednou selhal. Tedy neselhal, ale projevil se ve vší možné nahotě.

Teď – i pod tlakem vnitřního pnutí ve straně a vládě – připustil energetickou cenovou „perestrojku“ a dokonce se staví do čela jejího celounijního prosazení.

Pokud by mu snad chyběl burcující slogan, mohl by znít třeba takto:
ZASTROPOVAČI VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE!




- Liduš, tady je víkendový test-

-Ukaž.


-Mají se najít dva rozdíly mezi Jakešem v posledním tažení vládnutí
a Fialou po osmi měsících premiérování.

Klobouk, brýle, věk a politická příslušnost se nepočítají.


* * * * * *