Během poslanecké šichty, jež svou délkou čtyřiadvaceti hodin se téměř přiblížila k běžně dlouhé a časté lékařské službě, zaznělo mnoho moudrostí, ale i nesmyslů.

K zářivým perličkám, jimž se však v mediálním prostoru nedostalo patřičné pozornosti, a to zřejmě proto, že zazněly v pozdních čtvrtečních či velmi brzkých hodinách pátečního ranního kuropění, patří výroky ministra zahraničí i předsedy hnutí ANO.

Když expremiér několikrát dal vládě - podle svého názoru nemožné a neaktivní - vládě národní katastrofy, jako zářný příklad pravého opaku akčního dunajského hrdinu Orbána, Jan Lipavský se neudržel a pronesl na Babišovu adresu zdrcující slova.

Expremiérovi, dosud onálepkovanému jako estébák, putinovec a pročíňan, připlácl ministr velmi nevybíravým stylem další nálepku, a sice flastr stoupence de facto protievropského nacionálního „orbánismu.“

Šéf ANO se rovněž zdál už být poněkud, či spíše více, unavený, anebo snad stižený mžikovou ztrátou soudnosti, když Viktora Orbána vydával za maďarského Václava Havla (přičemž mnohem lépe by sedělo přirovnání třeba k mládežnickému revolucionáři Šloufovi), a ať si tedy nikdo jméno V. O. do úst nebere!

Co řekl ministr Lipavský? Po kritice neurálních postojů Maďarska k Ukrajině a vstřícnosti vůči Rusku, na rozdíl od angažmá „zbytku“ V4, dodal:

„..to je dnešní Orbánovo Maďarsko, od kterého se Andrej Babiš nechal během svého premiérování vodit jako loutka, pečený vařený v Budapešti.

Loutka? No dobře. Horší by bylo, kdyby zobal Orbánovi papriková zrnka z ruky.

Ale, co! Andrej Babiš přežil toho už dost. I to, že s Vladimirem Putinem vyhráli nevyhlášený „casting“ na odstrašující tváře, a koalice SPOLU je umístila na svůj volební plakát. Bez honoráře, zřejmě v kategorii veřejného zájmu.

Nemohl by někdo „oplátkou“ také začít hledat možného vodiče ministra Lipavského? Mohl, ale hledal by marně. Pan ministr se nikým ovládat či usměrňovat nenechá. Je suverén. Všechno si ujasní sám. Rozhoduje se vlastní hlavou. Ta jeho vodičem.