Proces o (ne) akurátnosti financování vzniku Čapího hnízda a zejména o úloze jeho duchovního zakladatele Andreje Babiše, kterému podle dokladů majetkově v projektu nepatřil ani oblázek, se vyvíjí podle jeho předpokladu, že jde o politický proces.

Z hlediska obžalovaného jsou důkazy proti němu prý naprosto děravé a výpovědi znalců naopak ukazují na jejich neznalost a nezpůsobilost podat nezávislý posudek.

To se týkalo zejména účetnictví, kdy expremiér byl rozhořčen natolik, že znalce, dle jeho mínění „neználka“, který tvrdil, že bez financí Agrofertu by Hnízdo prý kleklo, označil za podvodníka.

Také znalec z oboru písma expremiéra, mírně řečeno, nepotěšil. Byl přizvaný k posouzení pravosti podpisu Babiše mladšího na dokumentu o převzetí akcií, o nichž tvrdil, že žádné nevlastnil, a nic nepodepsal, si nebyl pravostí jeho podpisu jistý.

Vyslovil domněnku, že některé znaky připomínají písmo Andreje Babiše staršího, a že podpis syna mohl zfalšovat. Ovšem jistý si nebyl.

Avšak strašné podezření už bylo na světě!

Před voliči udělalo z nejpravděpodobnějšího budoucího prezidenta navíc ještě falzifikátora, když už předtím od různých unijních Olafů z Bruselu a z domova od Zemanů, Bradáčové a Šarocha ze Státního zastupitelství dostal Andrej Babiš nálepku dotačního podvodníka - a to nemuselo expremiérovi dát spát.

Proto se v jeho hlavě mohly rodit bolestné myšlenky plné zpytování, kde nastala chyba. Nebylo by divu, kdyby nakonec před ránem po probdělé noci dospěl k hořkému poznání, kde fatálně selhal. ¨

Nemohlo to být třeba v „pouhé“, avšak možná, že osudové záměně?