Vidět, či Žižku nevidět?
O víkendu byl finanční velkofilm o Janu Zižkovi bezkonkurenčním rekordmanem návštěvnosti v našich biografech. A jak by také ne!
Nabízí totiž to, co český divák nikdy předtím od domácího režiséra natočit neviděl – velkolepě velkolepé bojové scény, které by kvůli dokonale realistické krvavosti a akustickému běsnění museli v televizi v jednom kuse rastrovat a zvuk nahrazovat pípáním, aby náhodný divák nedostal infarkt.
Proti Jaklovým nepřikrášleným pohledům na bitevní vřavu, stejně působivým jako u Spielberga "jatka" při vylodění spojenců v Normandii, jsou Vávrovy bojové výjevy z někdejšího filmu téhož názvu jako Jaklův epos, jen nejchudšími příbuznými.
Podobně směšně působí „bitvička“ na Bílé hoře, jak ji před časem předvedl - ve srovnání s velkoryse financovaným Žižkou - nízoučko rozpočtový televizní film. S malým ansámblem ve zbroji se velké divadlo opravdu dělat nedá. Ideálně si ovšem poradil Luděk Marold, když ztvárnil jakousi velkoplošnou širokoúhlou 3D "mrtvolku" z Bitvy u Lipan.
To pořádnější „řežba“ než v našich novodobých levných filmech je v Trnkových Starých pověstech českých nebo v Bajajovi, což jsou ovšem filmy animované.
A pak ti skvělí herci v novém Žižkovi! Kdepak bychom u nás takové týpky středních let vzali.
A pokud ano, cožpak by mohli obětovat natáčení velkofilmu několik let, když musí denně do ZOO či do Ulice a do dalších seriálů?
Ani zdatní herečtí osmdesátníci, byť jen velmi, velmi vzdáleně připomínající nedostižného a přesně obsazeného M. Caina, kteří by čistě hypoteticky mohli být ve filmu jako třetí náhradníci místo něho, by na filmování stejně čas neměli, jelikož přes den dělají v marketu sekuriťáky a večer se snaží hrát divadlo.
Není divu, že režisér sáhl po zahraničním obsazení výhradně filmovými herci. A navíc tím prokázal, jak při skvělém dramatu Žižkova ražení vůbec nevadí, že ryzí Čechy tam ztvárňují rodilí Britové a Američani, stejně jako je normální, že v anglickém Shakespearovi v našich divadlech hrají jeho postavy Češi.
Teď jde jen o to, zda Americká filmová akademie neodmítne do užšího výběru na Oscara dát Žižku nikoli kvůli tomu, že Čechy nehrají Češi, ale že obsazení je rasově jednostranné a jednobarevné, což neznamená, že by Žižku musel hrát nějaký Afro Čech, ale třeba Mongol Čech by to být mohl. Ale co naděláš.
„Kvůli Oscarovi jsem film netočil. Víme, jak to kolem něj chodí. Spokojen bych byl s Cenou amerických filmových kritiků a uvítal bych i Zlatou malinu, protože právě ona zaručuje zmínku o filmu v nejprestižnějších světových médiích, a jak známo, i nega.., ehm, i ta ne nejlepší reklama je reklama,“ měl prý režisér zdroji říct.
Ostatně, kdo maliny nemá rád?
Nabízí totiž to, co český divák nikdy předtím od domácího režiséra natočit neviděl – velkolepě velkolepé bojové scény, které by kvůli dokonale realistické krvavosti a akustickému běsnění museli v televizi v jednom kuse rastrovat a zvuk nahrazovat pípáním, aby náhodný divák nedostal infarkt.
Proti Jaklovým nepřikrášleným pohledům na bitevní vřavu, stejně působivým jako u Spielberga "jatka" při vylodění spojenců v Normandii, jsou Vávrovy bojové výjevy z někdejšího filmu téhož názvu jako Jaklův epos, jen nejchudšími příbuznými.
Podobně směšně působí „bitvička“ na Bílé hoře, jak ji před časem předvedl - ve srovnání s velkoryse financovaným Žižkou - nízoučko rozpočtový televizní film. S malým ansámblem ve zbroji se velké divadlo opravdu dělat nedá. Ideálně si ovšem poradil Luděk Marold, když ztvárnil jakousi velkoplošnou širokoúhlou 3D "mrtvolku" z Bitvy u Lipan.
To pořádnější „řežba“ než v našich novodobých levných filmech je v Trnkových Starých pověstech českých nebo v Bajajovi, což jsou ovšem filmy animované.
A pak ti skvělí herci v novém Žižkovi! Kdepak bychom u nás takové týpky středních let vzali.
A pokud ano, cožpak by mohli obětovat natáčení velkofilmu několik let, když musí denně do ZOO či do Ulice a do dalších seriálů?
Ani zdatní herečtí osmdesátníci, byť jen velmi, velmi vzdáleně připomínající nedostižného a přesně obsazeného M. Caina, kteří by čistě hypoteticky mohli být ve filmu jako třetí náhradníci místo něho, by na filmování stejně čas neměli, jelikož přes den dělají v marketu sekuriťáky a večer se snaží hrát divadlo.
OBSADIT FILM ČESKÝMI HRÁČI BY BYL RISK. MAJÍ KAMENNÉ VÝRAZY, AMERIKA JE ZVYKLÁ NA BOHATOU MIMIKU A ROZMÁCHLÁ GESTA - koláž: dv
Není divu, že režisér sáhl po zahraničním obsazení výhradně filmovými herci. A navíc tím prokázal, jak při skvělém dramatu Žižkova ražení vůbec nevadí, že ryzí Čechy tam ztvárňují rodilí Britové a Američani, stejně jako je normální, že v anglickém Shakespearovi v našich divadlech hrají jeho postavy Češi.
Teď jde jen o to, zda Americká filmová akademie neodmítne do užšího výběru na Oscara dát Žižku nikoli kvůli tomu, že Čechy nehrají Češi, ale že obsazení je rasově jednostranné a jednobarevné, což neznamená, že by Žižku musel hrát nějaký Afro Čech, ale třeba Mongol Čech by to být mohl. Ale co naděláš.
„Kvůli Oscarovi jsem film netočil. Víme, jak to kolem něj chodí. Spokojen bych byl s Cenou amerických filmových kritiků a uvítal bych i Zlatou malinu, protože právě ona zaručuje zmínku o filmu v nejprestižnějších světových médiích, a jak známo, i nega.., ehm, i ta ne nejlepší reklama je reklama,“ měl prý režisér zdroji říct.
Ostatně, kdo maliny nemá rád?
dv/wikimedia.com