Trvalo celé věky, než odzvonilo socialistickým nesmyslům průběžného špehování zdravotního stavu tzv. nerizikových zaměstnanců, umně naroubovaného na baťovskou starost o pracovní sílu, beztak okoukanou v Americe.

Oním pomyslným zvoncem konečně někdo zacinkal, byl to ministr Válek!
Podnikatelé už nebudou muset povinně vysázet ročně miliardu za zdravotní prohlídky, čímž pádem mají možnost ušetřené prostředky vložit například do investic – ti lidumilnější magnáti i do zvýšení mezd téměř o padesát korun měsíčně na zaměstnaneckou hlavu.

Na druhé straně však ministr brutálně sáhl do plánovaných zisků lékařů, kteří prohlídky smluvně pro firmy prováděli.

Toho si pravděpodobně všimne i Lékařský odborový klub a bude chtít, aby ministr rozhodnutí zvrátil, a když ne, tak lékaři na protest odejdou do důchodů včetně předčasných, což by vzhledem k věkové struktuře českých lékařů znamenalo obrovský odliv a možná i krach křehkého zdravotnictví.

Argumenty už odboráři v bílém prý mají „na stole“.

Například zrušení ročních prohlídek u bankovních úřednic na přepážkách by znamenalo nemít kontrolu nad tím, zda se paní pokladní nezhoršil znak a neplete si hodnotu bankovek, anebo jestli se jí příliš netřesou ruce, aby hotovost nerozházela. A co když u ní během roku propukne kleptomanie? Může také pozbýt dostatečné mobility, aby po výkřiku lupiče se samopalem: „Tohle je přepadení!“ si včas lehla na zem.

Ale i zaměstnanci, kteří převážně pracují na home office potřebují pravidelné kontroly zdravotního stavu, zejména psychiky- testy odolnosti čelit řádění dětí, štěkání psa, který vyžaduje venčení nebo vůle odepřít si sledování oblíbených seriálů místo ťukání obchodních dopisů.

Uvidíme, kdo bude mít v souboji o prohlídky zaměstnanců navrch.

Teď ovšem ministr řeší aktuální problém: nedostatek některých léků. Speciálně těch pro děti. Ty se liší od těch pro dospělé především tím, že obsahují výrazně menší množství účinné látky.

A jistě každý pochopí, že nežijeme v padesátých ani šedesátých letech m.s., kdy léky pro dospělé se dětem prostě půlily či čtvrtily. A také doma válečkem na nudle drtily a pak nasypaly do sirupu a dali se dětem spolknout.

Takže, pokud bychom se chtěli vrátit hodně pozadu, bylo by zapotřebí vůbec nějaké léky mít.

Ministr nedal na řeči a vydal se inkognito v převleku na inspekci do lékáren v jednom okrese poblíž Brna.



-PANE MAGISTER, POTŘEBOVAL BYCH NĚCO..NĚCO NA HLAVU.

-NA HLAVU, A U NÁS? KDE BYCHOM TO VZALI. ALE JÁ VÁM, STRÝCU VÁLKU, PORADÍM. SEDNĚTE NA AUTOBUS, TEN OVŠEM POJEDE AŽ ZÍTRA, DNESKA UŽ ŽÁDNÝ SPOJ NENÍ, A JEĎTE NA KRAJ. TAM NA NÁMĚSTÍ JE GALANTERIE, KDE MAJÍ DOST KLOBOUKŮ A KULICHŮ I NA VAŠI VELIKOST HLAVY.