Házet prezidenty do jednoho pytle není systémové, protože každý je v každé zemi jiný. Osobnostně i tím, jaké má pravomoci.

Jestli je hybatelem politiky a má navrch nad vládou, nebo naopak bez premiéra nemůže udělat ani ránu, anebo zda se svému de facto podřízenému postavení vzpouzí, některý i směšně a otravně.

Rozhodně však všichni mají své noční můry. Chvíle, kdy propotí pyžamo nebo noční košili, protože se jim zdá sen o katastrofických situacích, které je mohou postihnout.

Někomu hrozí odhalení milionových daňových úniků, jinému, že manželka si nechá tajnou službou vyhledat jeho milenku, další se obává, nedej bůh, lidového hněvu za to, jak spolehlivě „zásobuje“ zubatou na frontě mladými muži.

Jednomu z prezidentů se takový sen, dost možná zdál, a zrovna ve spojení s druhým největším svátkem v roce, hned za Dnem vítězství (ve II. SV!), když říjnová revoluce se už neslaví, na Nový rok.

Tehdy lidé dostávají dárky - jako před pár dny u nás od Ježíška, tak u nich od Dědy Mráze.