Prezidentovo osobité pojetí práva
Před týdnem zvolený prezident toho za sedm dnů už stačil opravdu mnoho. Kdekdo proto na jeho aktivitou zírá. Například policejní odboráři.
Těm se nezdá, že odmítl ochranku ne snad kvůli tomu, že by chráněn být nechtěl a považoval se za neprůstřelného či aspoň nestřelitelného, ale proto, že oni policisté se pohybovali v těsné blízkosti Miloše Zemana.
Což podle generálova zdravého úsudku k jejich důvěryhodnosti nijak nepřispělo a kdo ví, zda dosluhující „kolega“ z Lán je neponoukal, aby mu dělali schválnosti – třeba lezli kamerám do záběrů při různých aktech a zastiňovali ho.
Odborářům s velkou pravděpodobností musí ležet v žaludku i to, že Pavel si pozval na informační pohovor policejního prezidenta, přestože vůči němu nemá vůbec žádné pravomoci, leda, že by si vyložil ústavu tak, že jako vrchní velitel může všechno. Pozvat si kohokoli, neboť potenciálním vojákem může být z civilů kdekdo.
Nehledě na to, že setkání s šéfem policie silně připomíná informativní schůzku jeho předchůdce s tehdy ještě oficiálně nejmenovaným ministrem Rakušanem, která vyústila v policistův zcela dobrovolný odchod z funkce, kdy nabídku na úrovní šlapání chodníku odmítl a uniformu svlékl.
Rovněž Hradní kancelář se s nelibostí ozvala kvůli tomu, že generál se stále zmiňuje o tom – lidově řečeno – že je tam bordel a že se na Hradě snad i kradlo, anebo aspoň podivně hospodařilo, a že to nechá prověřit zcela nezávislým Nejvyšším kontrolním úřadem.
Generála jistě rozladilo, že na předvolávací schůzce se šéfa tohoto úřadu nepodařilo žádnými vyšetřovacími metodami zlomit, aby mu vyzradil ještě nedokončené výsledky nedávné kontroly na Hradě.
Pan Kala zřejmě mlčel jako hrob, a je otázkou, zda tak nevstřícný člověk by měl úřad vést i nadále, a jestli zamýšlený audit by neměl provést ještě nezávislejší kolektiv.
Hradní kancelář teď na Pavlovi žádá, aby svá obvinění a podezírání z trestné činnosti doložil konkrétními důkazy.
Na tuto hru však nepřistoupil, a „potrefeným“ se vlastně vysmál. Není prý na něm, řekl, aby něco dokazoval. Naopak KPR by měla být schopna vysvětlit, jestli je všechno v pořádku. Přitom však musel být zaskočen, když předseda Kala dva dny po schůzce trestnou činnost vyloučil. Což znamená, že úředníci z KPR sice odejdou, ale neokázale, bez klepet.
Prostě budoucí prezident vidí právo asi tak, že pokud někdo bez důkazů někoho obviní z nekalého jednání, a ještě ho vláčí médii, pak není na obviňujícím, aby to dokázal, ale naopak je na vláčeném, aby podal důkaz, že jednal kale.
A proč by to vlastně takhle nemohlo platit všeobecně? Vždyť něco podobného už dávno tady bylo, sice ne v době obezřetného generála na Hradě, ale za paranoidního generalissima v Kremlu.
Těm se nezdá, že odmítl ochranku ne snad kvůli tomu, že by chráněn být nechtěl a považoval se za neprůstřelného či aspoň nestřelitelného, ale proto, že oni policisté se pohybovali v těsné blízkosti Miloše Zemana.
Což podle generálova zdravého úsudku k jejich důvěryhodnosti nijak nepřispělo a kdo ví, zda dosluhující „kolega“ z Lán je neponoukal, aby mu dělali schválnosti – třeba lezli kamerám do záběrů při různých aktech a zastiňovali ho.
Odborářům s velkou pravděpodobností musí ležet v žaludku i to, že Pavel si pozval na informační pohovor policejního prezidenta, přestože vůči němu nemá vůbec žádné pravomoci, leda, že by si vyložil ústavu tak, že jako vrchní velitel může všechno. Pozvat si kohokoli, neboť potenciálním vojákem může být z civilů kdekdo.
Nehledě na to, že setkání s šéfem policie silně připomíná informativní schůzku jeho předchůdce s tehdy ještě oficiálně nejmenovaným ministrem Rakušanem, která vyústila v policistův zcela dobrovolný odchod z funkce, kdy nabídku na úrovní šlapání chodníku odmítl a uniformu svlékl.
Rovněž Hradní kancelář se s nelibostí ozvala kvůli tomu, že generál se stále zmiňuje o tom – lidově řečeno – že je tam bordel a že se na Hradě snad i kradlo, anebo aspoň podivně hospodařilo, a že to nechá prověřit zcela nezávislým Nejvyšším kontrolním úřadem.
Generála jistě rozladilo, že na předvolávací schůzce se šéfa tohoto úřadu nepodařilo žádnými vyšetřovacími metodami zlomit, aby mu vyzradil ještě nedokončené výsledky nedávné kontroly na Hradě.
Pan Kala zřejmě mlčel jako hrob, a je otázkou, zda tak nevstřícný člověk by měl úřad vést i nadále, a jestli zamýšlený audit by neměl provést ještě nezávislejší kolektiv.
Hradní kancelář teď na Pavlovi žádá, aby svá obvinění a podezírání z trestné činnosti doložil konkrétními důkazy.
Na tuto hru však nepřistoupil, a „potrefeným“ se vlastně vysmál. Není prý na něm, řekl, aby něco dokazoval. Naopak KPR by měla být schopna vysvětlit, jestli je všechno v pořádku. Přitom však musel být zaskočen, když předseda Kala dva dny po schůzce trestnou činnost vyloučil. Což znamená, že úředníci z KPR sice odejdou, ale neokázale, bez klepet.
Prostě budoucí prezident vidí právo asi tak, že pokud někdo bez důkazů někoho obviní z nekalého jednání, a ještě ho vláčí médii, pak není na obviňujícím, aby to dokázal, ale naopak je na vláčeném, aby podal důkaz, že jednal kale.
A proč by to vlastně takhle nemohlo platit všeobecně? Vždyť něco podobného už dávno tady bylo, sice ne v době obezřetného generála na Hradě, ale za paranoidního generalissima v Kremlu.