Televizní Docent měl přijít před dvaceti lety
Po velkolepé propagaci stylově nepříliš vzdálené upoutávání na hity jakými býval filmový Titanic nebo Harry Potter, se i série Docent dostala k dychtivým divákům prvního kanálu v zemi.
„Pustí“ si však pokračování i za týden?
-Bédo, na co se budeme koukat? Na českou?
-Na českou ne, pustíme si Myšlenky zločince.
A proč ne toho Docenta? Taky je to přece kriminálka, a česká, ne amerikánská.
-No právě proto.
V Docentovi je moc nudného švejkování, a vypadá jako agitka pro obvodní oddělení o tom, že profilování zločinců až zas taková, ehm, pitomost není. Že v praxi se může detektivům při vyšetřování hodit, a že naopak teoretikovi se může hodit, když ho dočasně vyšoupnou z kanclu do praxe.
Ale to je dost málo, nemyslíš?
-Jak to, málo? Vždyť na konci jistě dojde ke smíření, kdy prchlivý náčelník, který teorii nesnáší, si podá s ubližovaným docentem, teoretikem přes sériové vraždy, ruku, a oba se pak spokojeně vrátí na svá místa.
-Není to ovšem strašlivě schematické? Polepšený plukovník a „vyučený“ teoretik?
-Vlastně je. Aby nebylo, tak by se v závěru mohl docent stát místo plukovníka náčelníkem mordparty a plukovník zase vedoucím katedry na akádě, nebo dokonce jejím rektorem.
-Škoda, že jsi to neporadila Marešovi včas, ještě když seriál psal.
A já bych mu zase poradil, že by mohl nechat skoro všechno, jak to je, ale vydávat sérii za retro. Jenom tam měl být titulek: 1999, a jiný auťáky, samozřejmě, a málo mobilů, prostě jako před dvaceti lety, kdy si z profilování dělali náčelníci srandu doopravdy, a ne takhle zpožděně, kdy už je to jinak.
A taky mě napadá, že by série zapadla jako volné pokračování „Tajemství kriminalistiky“, kdy se na hraných příbězích ukazovala historie rozvoje vyšetřovacích metod.
Proto se radši mrknu na Myšlenky zločince, tam profilování funguje, a nikoho ani nenapadne, aby dával najevo nějaké pochyby o zbytečnosti a snad o darmožroutech přisátých na policejním rozpočtu.
„Pustí“ si však pokračování i za týden?
- dv
-Na českou ne, pustíme si Myšlenky zločince.
A proč ne toho Docenta? Taky je to přece kriminálka, a česká, ne amerikánská.
-No právě proto.
V Docentovi je moc nudného švejkování, a vypadá jako agitka pro obvodní oddělení o tom, že profilování zločinců až zas taková, ehm, pitomost není. Že v praxi se může detektivům při vyšetřování hodit, a že naopak teoretikovi se může hodit, když ho dočasně vyšoupnou z kanclu do praxe.
Ale to je dost málo, nemyslíš?
-Jak to, málo? Vždyť na konci jistě dojde ke smíření, kdy prchlivý náčelník, který teorii nesnáší, si podá s ubližovaným docentem, teoretikem přes sériové vraždy, ruku, a oba se pak spokojeně vrátí na svá místa.
-Není to ovšem strašlivě schematické? Polepšený plukovník a „vyučený“ teoretik?
-Vlastně je. Aby nebylo, tak by se v závěru mohl docent stát místo plukovníka náčelníkem mordparty a plukovník zase vedoucím katedry na akádě, nebo dokonce jejím rektorem.
-Škoda, že jsi to neporadila Marešovi včas, ještě když seriál psal.
A já bych mu zase poradil, že by mohl nechat skoro všechno, jak to je, ale vydávat sérii za retro. Jenom tam měl být titulek: 1999, a jiný auťáky, samozřejmě, a málo mobilů, prostě jako před dvaceti lety, kdy si z profilování dělali náčelníci srandu doopravdy, a ne takhle zpožděně, kdy už je to jinak.
A taky mě napadá, že by série zapadla jako volné pokračování „Tajemství kriminalistiky“, kdy se na hraných příbězích ukazovala historie rozvoje vyšetřovacích metod.
Proto se radši mrknu na Myšlenky zločince, tam profilování funguje, a nikoho ani nenapadne, aby dával najevo nějaké pochyby o zbytečnosti a snad o darmožroutech přisátých na policejním rozpočtu.