Ministr školství Balaš se upřímně rozčílil, když si přečetl dopis od ředitele jedné základky, jenž se ohrazuje vůči tomu, že by učitelé měli dětem konkrétně vysvětlovat co je, a co není dezinformace.

Jak to mají dělat, tázal se ředitel, jestliže sami nepravdivé zprávy nerozeznají?
V takovém případě, podle ministra, nemají ve škole co pohledávat. Jak vidno, rychlé řešení na světě je.

Tací kantoři jsou ostudou školství, protože v globálu takové problémy nejsou.

Zvídaví učitelé i bez pokynu pana ministra se snaží odhalovat dezinformace a vštěpují žákům i studentům, co je pravdivé, a co je zavádějící lež. Například dokážou vyvrátit tvrzení napsané na školním záchodku, že protikandidát P. Pavla je taurus. Není. Už proto, že se nepohybuje po čtyřech.

Takto „vycepovaná“ mládež, stejně jako někdejší pionýři a svazáci, může s dezinformaci poradit i svým blízkým – ti jsou přece jenom starší a ve čtyřicítce, nebo dokonce v šedesáti – to dědové a babičky – v těchto věcech tápají.

I ministr v aktuálním rozhovoru poukázal na důležitost mladé generace ve výchově těch starších a starých.

„Kritické myšlení je potřeba zapojovat na všech stupních. Možná bychom mohli zapojovat studenty na středních školách, kteří tomu lépe rozumí, aby vychovávali rodiče a prarodiče.“

Proto by nebylo od věci, domnívá se autor tohoto blogu, aby na školách, vedle už dávno existujících kroužků mladých techniků, mladých mendelovaců, mladých ajnštajnovců, se ustavily i kroužky mladých anti dezinformátorů.

Byl by to zdravý počin. Obzvlášť v době, kdy vláda podlehla tlaku aktivistů vynucujících si masovými hladovkami bezbřehou svobodu mediálních projevů bez jakékoli cenzury, a zrušila funkci zmocněnce, který měl dezinformační zdroje odhalovat a vypínat.

Tady při vysvětlování škodlivost těchto, bohužel nekorigovaných, „informací“, mají mladí široké pole působnosti, jak své rodinné příslušníky dovést k rozeznání správného názoru od špatného.

V případě nepoučiitelnosti starších nebo při zjištění, že dezinformace dokonce šíří, měli by mladí následovat příkladu Pavlíka Morozova a své nejbližší oznámit na patřičných institucích: PČR, BIS, VKR, HL. NÁDR (lampárna).



- TO MÁTE BABIČKO TAK. KDYBY PŘED ROKEM NĚKDO ŘEKL NEBO DOKONCE NAPSAL, ŽE FIALOVA VLÁDA ZVÝŠÍ DANĚ, ZVÝŠÍ DŮCHODOVÝ VĚK, ZVÝŠÍ SE CENY INERGIÍ, ZVÝŠÍ SE INFLACE O PATNÁCT PROCENT, TAK BY TO BYLA ZJEVNÁ DEZINFORMACE. TEHDY. ROZUMÍTE?

-ANO, PANÁČKU, TO JE DEZINFORMACE.

- KDYŽ DNESKA TOTÉŽ ŘÍKÁ VLÁDA, TAK JE TO VŠAK..

-DEZINFORMACE, PŘECE.

-ALE NE, BABIČKO. DNESKA UŽ TO SAMÉ JE INFORMACE. CHÁPETE, TEN ROZDÍL?

Druhý člen kroužku vpravo: - NECH JÍ BEJT, TÝ TO NEVYSVĚTLÍME, PŮJDEME K SOUSEDŮM, ON JE BÝVALÝ FUNKCIONÁŘ, TEN TO SNAD POCHOPÍ