Pro upřesnění, o klasický polní soud ve smyslu potrestání vojenské neposlušnosti nešlo. Byl to improvizovaný soud nedaleko pole zemědělského, u boudy na dvoře jednoho ze statků, respektive farmy zvířat, nikoli agrokomplexu.

Žalovanou stranou bylo prase. Žalujícím kozel. Soudkyně, velká kráva, dala nejprve slovo žalujícímu. Ten uvedl.




– To staré prase, si dovolilo...

Kráva: - Ovládej se, nejsi na hnojišti, ano?!

-Ehm, tak tedy tohle, tenhle čuňas, si dovolil, když jsem se tady na dvorku vyto, vyto..

Kráva: - Vyprázdnil..

-vyprázdnil, tak se ten starej, ehm, soused, vyjádřil, že prý jsem hodil bobek, jako hodil prezident bobek na shromáždění velitelů.

Taková drzost! Cožpak jsem Zeman?

Kráva: Tak, co ty na to, taurusi?

Prase: -Ale, ale já vůbec nemínil Zemana, ale Pavla. Když všude už leze.., pardon, když všude chodí, jako by byl fakticky prezident, tak mohl snad už taky tam, na shromáždění, je to generál v záloze přece, a za čtrnáct dnů už bude vrchní, ne?

Kráva: Kozle, ještě pořád trváš na omluvě?

Kozel: No, když mínil Pavla, tak snad ani ne.

Ale jemu by se měl omluvit, on bobek hodil proto, že přijít nemohl, byl v nemocnici. To Zeman v nemocnici nebyl..

Kráva: Nebyl? A seš si tím jistý?

No, nebudeme spekulovat, a soud ukončím smírem.

Když Čuňas netvrdil, že bobek hodil prezident Zeman, tak Kozel nemá důvod, aby se kvůli údajnému přirovnání k němu rozčiloval.