75 let od Vítězného února v tisku
Všechny deníky ve výrazné úpravě připomínají na prvních stranách 75. výročí Vítězného února.
Odborářský list PRÁCE zmiňuje i nezapomenutelná slova významného dělnického předáka, a později prezidenta Zápotockého, jimiž v padesátém druhém roce mladé generaci výstižně vysvětlil jednu z četných budovatelských změn.
Na Štědrý den prezident v rozhlase dětem vyložil, jak došlo k proměně chudého Ježíška v dědu Mráze, kdy dárky pod jolku jim teď přináší on, jako všem jejich pokrokovým kamarádům.
List také cituje otevřený dopis místní organizace oborového svazu pracovníků divadelních služeb (OSPDS) z Hradce Králové. V něm se osvětlovači, kulisáci zvukaři, bufetářka, topič a dvě biletářky obracejí na zřizovatele Klicperova divadla - KNV Východočeského kraje - aby se scéna v těchto slavných dnech vrátila ke svému nějdejšímu hrdému názvu Divadlo Vítězného února.
"Kdo pro naši dělnickou třídu znamená víc, Klicpera, nebo Vítězný únor?" pokládají odboráři zásadní otázku.
LIDOVÁ DEMOKRACIE připomíná, že po dvojakém postoji někdejších lidoveckých předáků v únoru 1948 a po jejich nahrazení politiky oddanými budování socialismu, dostal stranický život nový impuls.
“Nikdy před Únorem se křesťané u nás necítili tak svobodně, jako v létech po něm, a to až dodnes. Pozdrav pánbůh, práci čest!“ uzavírá článek lidovecký předseda, ministr bez křesla Miriam Juračka.
MLADÁ FRONTA přináší rozhovory s několika posledními z aktivních účastníků únorových události, dělníků z pražských fabrik. Ačkoli jim tehdy bylo kolem dvaceti let, přesto dobře věděli, kde je jejich místo.
„Zachovali by se stejně i dnešní dvacetiletí. když nepoznali třídní instinkt?“ ptá se komentátor a poukazuje na potřebu intenzivnější politické práce mezi mladou generací.
„Jde o to, pokud by se objevili narušitelé pořádků, aby mladí nezavírali oči a zachovali se zodpovědně.“
RUDÉ PRÁVO v rozsáhlé stati mimo jiné cituje i někdejší slova soudruha Husáka z počátku složitých sedmdesátých let, kdy řekl, že každý si teď píše posudek na sebe sám.
Čímž mínil, že jak se kdo ve složité době zachová, tak jej strana bude posuzovat a poctivě zvažovat jeho pracovní zařazení.
„Na tento princip bychom neměli zapomínat ani dnes,“ píše se ve stati šéfredaktora Filipa.
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY poukazují na dlouhou cestu, jíž jsme po Vítězném únoru ušli. Od posilování průmyslové základny v prvních pětiletkách přes éru rozvinuté socialistické společnosti až po dnešní tržní komunismus inspirovaný čínskými úspěchy.
Změna režimu v Sovětském svazu způsobená renergátskou slabostí M. Gorbačova a návrat Ruska k vykořisťovatelskému kapitalismu carského ražení bylu pro nás varováním, že tudy cesta nevede. Éra, kdy naší Nejvyšší ekonomickou školou byla Moskva, skončila.
Nezbývalo, než se orientovat na nová reálná východiska při zachování základních hodnot. Soudruh prezident Eman s pokorou a obdivem kdysi čínským soudruhům přiznal:
A já jsem v Číně, abych se učil, jak zvýšit ekonomický růst a jak stabilizovat společnost.
Díky tomu se naše země stala skutečným evropským tygrem, končí HN svůj úvodník.
OBRANA LIDU v úvaze o událostech před 75 lety vyzdvihuje historickou roli tehdejšího ministra obrany generála L. Svobody, jenž nepřipustil zneužití armády reakčními silami k potlačení masových manifestací proti zrádným ministrům.
„Není náhodou, že za dvacet let se s. Svoboda stal prezidentem, a znova, v těžké chvíli pro zemi, projevil pevnost a zásadovost. V srpnu 68 v Moskvě „donutil“ zrádné vedení KSČ, aby přistoupilo na konsolidační podmínky stanovené sovětským vedením.“
Současně vyjadřuje list přesvědčení, že zvolený prezident generál Petr díky své zkušenosti ve strukturách někdejší Varšavské smlouvy a později i jako přidělenec v Pekingu má ty nejlepší předpoklady k výkonu funkce. A to i v hypoteticky krizových situacích, obdobných těm, s nimiž se čestně vyrovnával jeho generálský předchůdce.
Páteční VEČERNÍ PRAHA přinesla na celé straně fotografii s pohledem na sokl někdejšího pomníku J.V.S., kam Národní výbor hl.m. Prahy instaloval na dočasnou dobu nafukovací figuru dobového milicioáře z únorových dnů.
Není naplněna héliem, jak se proslýchá, ale LPG. Plášť celé sochy - nikoli ve smyslu jen zimáku milicionáře - vyvinuli jako závazek k výročí VÚ v pneumatikárně Mitas. Vůči běžným ručním zbraním je materiál odolný.
MATEŘÍDOUŠKA publikuje nejlepší dětské kresby na téma únorových událostí. Vítězem se stal Pavel Kučera ze III. B. ZŠ v Ostravě.
Nakreslil Klementa Gotttwalda v beranici, kdy do mikrofonu říká:
Právě se vracím z hradu…
Chybičkou snad je pouze to, že v pozadí Pavlík nenakreslil Hradčany, nýbrž Karlštejn. Ještě že ne Mírov.
dv/ wikimedia.com
Na Štědrý den prezident v rozhlase dětem vyložil, jak došlo k proměně chudého Ježíška v dědu Mráze, kdy dárky pod jolku jim teď přináší on, jako všem jejich pokrokovým kamarádům.
List také cituje otevřený dopis místní organizace oborového svazu pracovníků divadelních služeb (OSPDS) z Hradce Králové. V něm se osvětlovači, kulisáci zvukaři, bufetářka, topič a dvě biletářky obracejí na zřizovatele Klicperova divadla - KNV Východočeského kraje - aby se scéna v těchto slavných dnech vrátila ke svému nějdejšímu hrdému názvu Divadlo Vítězného února.
"Kdo pro naši dělnickou třídu znamená víc, Klicpera, nebo Vítězný únor?" pokládají odboráři zásadní otázku.
LIDOVÁ DEMOKRACIE připomíná, že po dvojakém postoji někdejších lidoveckých předáků v únoru 1948 a po jejich nahrazení politiky oddanými budování socialismu, dostal stranický život nový impuls.
“Nikdy před Únorem se křesťané u nás necítili tak svobodně, jako v létech po něm, a to až dodnes. Pozdrav pánbůh, práci čest!“ uzavírá článek lidovecký předseda, ministr bez křesla Miriam Juračka.
MLADÁ FRONTA přináší rozhovory s několika posledními z aktivních účastníků únorových události, dělníků z pražských fabrik. Ačkoli jim tehdy bylo kolem dvaceti let, přesto dobře věděli, kde je jejich místo.
„Zachovali by se stejně i dnešní dvacetiletí. když nepoznali třídní instinkt?“ ptá se komentátor a poukazuje na potřebu intenzivnější politické práce mezi mladou generací.
„Jde o to, pokud by se objevili narušitelé pořádků, aby mladí nezavírali oči a zachovali se zodpovědně.“
RUDÉ PRÁVO v rozsáhlé stati mimo jiné cituje i někdejší slova soudruha Husáka z počátku složitých sedmdesátých let, kdy řekl, že každý si teď píše posudek na sebe sám.
Čímž mínil, že jak se kdo ve složité době zachová, tak jej strana bude posuzovat a poctivě zvažovat jeho pracovní zařazení.
„Na tento princip bychom neměli zapomínat ani dnes,“ píše se ve stati šéfredaktora Filipa.
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY poukazují na dlouhou cestu, jíž jsme po Vítězném únoru ušli. Od posilování průmyslové základny v prvních pětiletkách přes éru rozvinuté socialistické společnosti až po dnešní tržní komunismus inspirovaný čínskými úspěchy.
Změna režimu v Sovětském svazu způsobená renergátskou slabostí M. Gorbačova a návrat Ruska k vykořisťovatelskému kapitalismu carského ražení bylu pro nás varováním, že tudy cesta nevede. Éra, kdy naší Nejvyšší ekonomickou školou byla Moskva, skončila.
Nezbývalo, než se orientovat na nová reálná východiska při zachování základních hodnot. Soudruh prezident Eman s pokorou a obdivem kdysi čínským soudruhům přiznal:
A já jsem v Číně, abych se učil, jak zvýšit ekonomický růst a jak stabilizovat společnost.
Díky tomu se naše země stala skutečným evropským tygrem, končí HN svůj úvodník.
OBRANA LIDU v úvaze o událostech před 75 lety vyzdvihuje historickou roli tehdejšího ministra obrany generála L. Svobody, jenž nepřipustil zneužití armády reakčními silami k potlačení masových manifestací proti zrádným ministrům.
„Není náhodou, že za dvacet let se s. Svoboda stal prezidentem, a znova, v těžké chvíli pro zemi, projevil pevnost a zásadovost. V srpnu 68 v Moskvě „donutil“ zrádné vedení KSČ, aby přistoupilo na konsolidační podmínky stanovené sovětským vedením.“
Současně vyjadřuje list přesvědčení, že zvolený prezident generál Petr díky své zkušenosti ve strukturách někdejší Varšavské smlouvy a později i jako přidělenec v Pekingu má ty nejlepší předpoklady k výkonu funkce. A to i v hypoteticky krizových situacích, obdobných těm, s nimiž se čestně vyrovnával jeho generálský předchůdce.
Páteční VEČERNÍ PRAHA přinesla na celé straně fotografii s pohledem na sokl někdejšího pomníku J.V.S., kam Národní výbor hl.m. Prahy instaloval na dočasnou dobu nafukovací figuru dobového milicioáře z únorových dnů.
Není naplněna héliem, jak se proslýchá, ale LPG. Plášť celé sochy - nikoli ve smyslu jen zimáku milicionáře - vyvinuli jako závazek k výročí VÚ v pneumatikárně Mitas. Vůči běžným ručním zbraním je materiál odolný.
koláž: dv
MATEŘÍDOUŠKA publikuje nejlepší dětské kresby na téma únorových událostí. Vítězem se stal Pavel Kučera ze III. B. ZŠ v Ostravě.
Nakreslil Klementa Gotttwalda v beranici, kdy do mikrofonu říká:
Právě se vracím z hradu…
Chybičkou snad je pouze to, že v pozadí Pavlík nenakreslil Hradčany, nýbrž Karlštejn. Ještě že ne Mírov.