Ke konci pracovního týdne naši národní hrdost posílily hned dvě optimistické zprávy, jedna ze čtvrtka, druhá z následujícího dne.

Desátého března složil prezidentský slib muž, jenž vykročil ve šlépějích prvního českého prezidenta. Stejně jako on totiž není politik.

Po spisovateli Havlovi teď tedy máme druhého prezidenta ne politika, vojenského veterána Pavla.

Nezvolené Zlo, jak říkala rovněž nezvolená profesorka z Brna, alternativní prezident Babiš, by politickým prezidentem už byl, ačkoli ještě před léty se profese politika zjevně štítil.

To je tedy první vynikající zpráva.
Druhá přišla v pátek. Z jiného, ekonomického soudku, ale i ona podněcuje k juchání:

Podle Statistického úřadu u nás Inflace únoru meziročně klesla na 16,7 procenta, o 0,8 procentního bodu méně než v lednu.

Obě informace jsou důvodem pro to, aby Hvězdy (politické) tančily – radostí, rozumí se.

A my, ne hvězdy si můžeme pobroukávat známý americký protest song s nepatrně korigovaným textem, oproti obvyklé české verzi:

JEN SIGNÁL MÍT, TANČIT A SNÍT

KDYPAK BUDEM NÍŽ? NEVÍM