Figurka PREMIÉRA odloží noviny, a po chvíli pronese:
-A sakra! Pavel se nenastěhoval do pracovny po Klausovi a Zemanovi, protože mu připadá moc velká.


Není to signál?

(hrdě) Ale já už před víc než rokem jsem si taky myslel, že bych měl sedět skromněji než Babiš, v něčem menším, útulnějším.

No, lépe později, než vůbec.

(Křičí) Jiřinko, ať se mi ozve ředitel vnitřní správy. Ale hned.

(po chvilce zvoní telefon)

Pane kolego, potřeboval bych se odtud neprodleně přestěhovat do něčeho menšího, o hodně.

(ujišťuje) Ne, nezbláznil jsem se, tak mi něco příhodného tady v baráku vyberte, máme tu přece kanceláří jako smetí.

(za chvíli opět zvoní telefon)

Zdravím pane řediteli analýz. Co byste potřeboval?

Že vás šéf správy žádal, abyste vyklidil kancelář kvůli mému přestěhování?
Říkáte, že byste rád, ale že to není vhodné, protože tam profukují okna, zatéká a vypadává proud?

(s obavou) No, no tak radši ne. Děkuji. (pokládá telefon)

To nám to pěkně začíná.

(zvoní telefon)

Dobrý den, paní personální ředitelko.

(monotónně přitakává proudu řeči) Jo…
..jo…
..jo.

No, když tam máte tolik dokumentů, které by se musely přemístit, tak si v té kanceláři.. že je to dvojkancelář?

(rezolutně) Tak, tak to už vůbec ne, takže si v ní zůstaňte.

(položí telefon)

(naštvaně) Ono se to Pavlovi vybírá, když má prázdný celý Hrad, protože kancléřka kde koho vyrazila.

(zvoní telefon)

Ahoj Františku, co bys..

Že na tebe ředitel vnitřní správy tlačil, abys uvolnil pracovnu pro mě?

(chlácholivě) Ale ne, ne, já se tě nechci jako ministra bez křesla zbavit a udělat z tebe i ministra bez kanclu, neber to osobně, prosím.

(prosebně) Ale ne, šéfovi partaje si nestěžuj.

Víš co, necháme to být, já se zařídím jinak.

(položí telefon)

Člověk by neřekl, jak takový populis.. nápad dá práci zrealizovat.



(zvonění telefonu)

No konečně řediteli, už víte, kam mě přestěhujete?

Ale já mám tušení, jak je to komplikované, a že jste slítal všechna patra a nikde vám po dobrém nechtěli vyhovět.

(lítostivě) Poslyšte, ono to skoro vypadá, jako by mě snad ani neměli rádi.

(radostně) Že mají? Že jste někoho našel?

Ale žádné obavy, že by mi něco mohlo připadat příliš malé.

(odhodlaně) Když může v kamrlíku úřadovat prezident, tak já taky.

(po chvíli vejde uklízečka, premiér se ptá)

Jdete mi stáhnout podlahu, paní Vodičková? Ale není na to dneska ještě brzy?

ULÍZEČKA: Stahovat ještě nebudu. Chci vám jenom oznámit, že ten svůj kumbál na košťata, kýbly a ty chemický sajrajty pro vás uvolním.

Hned ty věci vynesu a dám sem.

Sakra, nebude to pro mě tady moc velký?

(vizionářsky) Pane premiér, ten kancl by se měl rozdělit přepážkama. Mohl by tady být i sklad pro civilní obranu, anebo firemní školka.

(zahanbeně ) Copak se můžu roztahovat tady sama, když pan prezident…

(telefon, premiér chvíli poslouchá)

Cože? (zděšeně) V Ostravě soudr, ehm, prezident sfáral?

Je tady někde poblíž šachta?

Ale v technickém muzeu na Letné je jenom maketa.. Ovšem na focení, když se trochu načerním, by to stačit mohlo.