Námitky dosud rozmazlované veřejnosti i nestoudné osočování vlády opozicí, že po „krvácejících“ důchodcích jsou v bezhlavém šetření teď na „ráně“ pošty, nesmí vládu znervóznit a odradit od záchrany státu před zřícením do dluhové propasti.


Tvrzení dezinformátorů, že rozhodnutí kabinetu teď najednou voliče zaskočilo, je upoceně vykonstruované.

Vymysleli si zlovolnou hypotézu, že kdyby prý voliči v říjnu 21 věděli, co s poštou bude, tak by údajnou anti-pobočkovou koalici nevolili, a dali hlasy populistům z ANO a SPD, s vidinou nových pošt v každé ulici.

Jaképak překvapení? Jenom reálná politika.

Dalibora naučila bída housti, Rakušana přivedla k redukci. Věcně se měl o co opřít, k nezaplacení byly pak historické zkušenosti s poštou například v Praze.

Zmínka o štíhlé poště je i na webu Senátu. „V polovině 18. století vystačila pošta se sedmi úředníky a jedním listonošem pro celou Prahu, poté až do roku 1791 byli v Praze jen tři listonoši (s ročním platem 100 zlatých), jeden pro Staré Město, jeden pro Nové Město a jeden pro Malou Stranu a Hradčany. Teprve roku 1830 byl jejich počet zvýšen, pro Malou Stranu byli určeni tři.“

A také to šlo! A to ještě nebyl e-mail, ani přepravní firmy.

Je sice pravda, že o rušení ve volebním programu výslovně řeč nebyla, ale rovněž je nezpochybnitelné, že ani nerušení nikdo explicitně nesliboval.