Ačkoli ministr zemědělství zmobilizoval všechny své inspekce a podal podněty až do Brna na antimonopolní úřad, nepodařilo se mu splnit slib veřejnosti, že ceny potravin půjdou citelně dolů.

Realitou je spíš pravý opak. Přitom právě Velikonoce se měly stát ministrovou „výkladní skříní“, kdy mouka na mazance měla být za babku, máslo snad za třicet, cukr málem jako za socialismu a hrozinky či mandle měly být zdarma jako bonusy.

Nic z toho se však nestalo.

Aspoň vejce kdyby to vytrhla, a stála dvě koruny za jedno! K ničemu takovému se však – i bez kartelové domluvy – obchodní řetězce nechystaly.

Zoufalý ministr při vědomí toho, že jako lidovec musí udělat všechno možné i nemožné, aby obyčej doprovázející největší církevní svátek v roce, nadstandardní konzumace vajec, byl cenově přístupný pro každého křesťana i bezvěrce.

Proto se ministr rozhodl k bezprecedentnímu kroku – ke krátkodobému celostátnímu zastropování cen vajec za částky: 1 Kč, 1,50 Kč, 2 Kč – podle jejich velikosti.

Nařízení začalo platit ve středu 5.4. (dnes) počínaje sedmou hodinou ranní a končí 6.4. ve 22 hodin.

Ministrův počin se setkal s mimořádným zájmem veřejnosti, což dokládají i živé vstupy ve zpravodajském kanálu.

„Jsme v jedné z prodejen a stojíme s kamerou ve frontě za paní, která právě položila na pás u pokladny několik, ano, je to sedm plat vajec.



Jak sami slyšíte, pokladní zákaznici důrazně říká, že podle nařízení si každý může koupit jenom jedno plato. Reakce je, no vidíte, jaká …paní odmítá zbylá plata vrátit zpátky, to ať si prý odnese, kdo chce, a platí jenom za jedno, povolené.

Mohli jste si všimnout, že po zaplacení vzala paní pokladní černý fix a namalovala zákaznici na hřbet ruky čáru.
Víme proč. To, aby zákazníci nákup neopakovali.

Předtím ovšem pokladní ruku hmatem "ohledala", aby zjistila, zda zákaznice nepoužila glazé rukavičku v tělově barvě, kterou by po označení fixem mohla sundat a jít opětovně nakupovat další plato v nových rukavicích, nebo si nechat označit fixem nezakrytou ruku.

Zeptáme se paní, jak je s nákupem spokojena. Ale to až za chvilku, až skončí s pokusem čáru z ruky kapesníčkem setřít. Opravdu to nejde. Vidíme, že k ní přichází muž.

„To je manžel, pane redaktore, původně jsme se domluvili, že přijde do prodejny pro ta plata, a odnese je domů. A já, že se zase půjdu podívat po dalších.

Ale teď to musíme udělat tak, že nakupovat bude zatím manžel, já brnknu vnukovi, aby se ve škole vymluvil na žaludeční potíže a taky nám jedno plato přišel koupit, dokud je ti chamtivci nerozeberou.

No a teď půjdu s vejci domů a pokusím se tu (pí-píp-píp) čáru nějakým sajrajtem umýt, abych se mohla znovu vrátit."

Následuje reklamní blok. Začíná spotem na ZMiZÍTO -universální čistič pro kuchyně, koupelny, skvrny od barev a oleje na pokožce..
…..
Ministr se probudil značně orosený. I kdyby takovou partyzánštinu provedl, bezbožný i zbožný spotřebitel by se snažil urvat vajec co nejvíc. Třeba by kvůli vejci za kačku postavil do fronty i vlastní nezletilá dítka nebo nechal regulačně očárkovat i vetchou babičku.

Po pár hodinách by ale bylo po všem. Vejce by „došla“. A nová snůška, ta by už byla za cenu obvyklou.

Vejce za 4 či za 5? Ale ano, Velikonoce jsou jenom jednou za rok.