Uspěje Havlíčkova POPRAVA v Cannes?
Z filmového festivalu v Cannes, jenž právě začal, by Česko nemuselo odejít s prázdnou, úspěchem už bylo do nominace se vůbec dostat. Komise tím uznala, že dílo burcujícím způsobem zobrazuje tvrdou realitu bez závoje.
Je nutné s pokorou i respektem uznat, že bez velkorysého vládního přičinění by prezentované dílo vzniknout nemohlo.
Ukázalo se, že skutečně český velkofilm může spatřit světlo i v ryze domácí produkci a ne jenom v hollywoodské, jako byl například snímek Žižka.
U Žižky sice oslňují bojové scény, zvučná jména herců, ale jinak film postrádá hlubší a poutavý děj. To festivalové dílo s názvem stejně jednoduchým a jednoslovným, je dějem nabito.
Snímek pojmenovaný POPRAVA je aktualizovanou replikou historické události, kdy uchvatitel popravil na Staroměstském náměstí 27 českých šlechticů (pánů), kteří se vzbouřili proti nadvládě.
Film si však stanovil vyšší metu, než popravit „jen“ 27 osobností.
Prezentuje krutý zásah moci do života mnohonásobku tohoto počtu, lidí, kteří se před léty postavili na vlastní nohy a stali se živnostníky.
Zkušený scenárista a režisér Karel Havlíček totiž domyslel fatální dopad tzv. úsporného balíčku na statisíce občanů, kteří u nás podnikají, a na osudech několika z nich (baletka OSVČ, bodyguard OSVČ, potápeč OSVČ atd.) ukazuje , že skončí buď na "popravišti", anebo dýkou,jedem či kulkou vlastním přičiněním.
„Nebýt opatření vlády, inspirace by nepřišla, děkuji mnohokrát.“ A doslova dodal, že uvidíme „vládní popravu živnostníků.“
Aby krutou budoucnost živnostníků vykreslil patřičně dramatickým způsobem, použil obdobnou tvůrčí metodu jako kdysi Karel Zeman ve filmu „Vynález zkázy“. Ten záběry stylizoval jako dobové ilustrace v prvních vydáních verneovek.
Režisér Havlíček šel historicky ještě hlouběji, k rytinám po roce 1620, které zobrazily popravy odbojných šlechticů.
„Té krve někomu může připadat ve filmu moc, ale uvědomme si, že vládní poprava se dotkne přinejmenším poloviny aktivně podnikajících osob z celkových dvou milionů sto osmdesáti tisíc lidi se živnostenským listem,“ zdůraznil Havlíček.
Zbývá jen držet palce. Za hodně krve by mohlo být hodně muziky.
Je nutné s pokorou i respektem uznat, že bez velkorysého vládního přičinění by prezentované dílo vzniknout nemohlo.
- dv
U Žižky sice oslňují bojové scény, zvučná jména herců, ale jinak film postrádá hlubší a poutavý děj. To festivalové dílo s názvem stejně jednoduchým a jednoslovným, je dějem nabito.
Snímek pojmenovaný POPRAVA je aktualizovanou replikou historické události, kdy uchvatitel popravil na Staroměstském náměstí 27 českých šlechticů (pánů), kteří se vzbouřili proti nadvládě.
Film si však stanovil vyšší metu, než popravit „jen“ 27 osobností.
Prezentuje krutý zásah moci do života mnohonásobku tohoto počtu, lidí, kteří se před léty postavili na vlastní nohy a stali se živnostníky.
Zkušený scenárista a režisér Karel Havlíček totiž domyslel fatální dopad tzv. úsporného balíčku na statisíce občanů, kteří u nás podnikají, a na osudech několika z nich (baletka OSVČ, bodyguard OSVČ, potápeč OSVČ atd.) ukazuje , že skončí buď na "popravišti", anebo dýkou,jedem či kulkou vlastním přičiněním.
„Nebýt opatření vlády, inspirace by nepřišla, děkuji mnohokrát.“ A doslova dodal, že uvidíme „vládní popravu živnostníků.“
Aby krutou budoucnost živnostníků vykreslil patřičně dramatickým způsobem, použil obdobnou tvůrčí metodu jako kdysi Karel Zeman ve filmu „Vynález zkázy“. Ten záběry stylizoval jako dobové ilustrace v prvních vydáních verneovek.
Režisér Havlíček šel historicky ještě hlouběji, k rytinám po roce 1620, které zobrazily popravy odbojných šlechticů.
FOTO Z FILMU: JEDNA Z POPRAV PŘED STRAKOVKOU. VLEVO STRŮJCE, UPROSTŘED S MEČEM KAT PETR, VPRAVO ŽIVNOSTNÍCI ČEKAJÍCÍ AŽ NA NĚ PŘIJDE ŔADA - dv
„Té krve někomu může připadat ve filmu moc, ale uvědomme si, že vládní poprava se dotkne přinejmenším poloviny aktivně podnikajících osob z celkových dvou milionů sto osmdesáti tisíc lidi se živnostenským listem,“ zdůraznil Havlíček.
Zbývá jen držet palce. Za hodně krve by mohlo být hodně muziky.