Prezident Putin po chvilce čtení svodek tajných služeb se obrátil na ministra zahraničí Lavrova. „Poslyš Serjožo, kdo je ta Češka Niemcova, co „propíchla“ tajnou strategii, jak chceme rozložit EU?

Je to snad naše agentka, která byla dvojitá?“

„Agentka, tedy ruská, to určitě není,“ distancoval se ministr.
„Je to povoláním senátorka z té jejich bezvýznamné žvanírny,“ upřímně se zasmál.

„Tím, jak často a horlivě protirusky vystupovala, mohla ovšem někomu připadat jako naše agentka, která je protiruská jenom na naoko. Ale ona protiruská je doopravdy! A dal bych jed, ehm, dal bych na to, že proti nám pracuje v žoldu jejich tajné služby.“

„No dobře,“ navázal prezident, “ jako externí česká agentka mohla proniknout mezi naši pražskou rezidenturu, a tam získávat informace.

Já dobře vím, jak ženské, třeba jako ta Mata, dokážou i toho nejmlčenlivějšího důstojníka rozmluvit.“

„Zvláštní agenti už v Praze únik vyšetřují,“ uklidňoval Lavrov. „Krtka určitě najdou a pak ho podrobí chemoterapii!“ Teď se zase pousmál prezident.

„Podrobí, podrobí,“ trpce pokračoval, „ale to už je pozdě, když nepříteli plány vyzradil. A agentka je pak ještě vytroubila na internetu, čímž nám udělala čáru přes rozpočet!

To už nebude mít žádný smysl, abychom financovali převraty ve Vé čtyřce, když všechno už Niemcova proflákla.“

A zlostně praštil do papíru s výtskem z twitteru a překladem do ruštiny.



Словакия: экс-министр обороны Най сообщил о платежах России Смеру за влияние на выборы.
Россия движется к нам через Венгрию и Словакию. Наверное, поэтому Бабиш был с Орбаном. Вот почему ДА, Стршедула и коммунисты, которые всегда готовы предать, нагнетают напряжение и хотят свергнуть наше правительство

Prezident papír vztekle zmuchlal do kuličky a pokusil se, neúspěšně, o trefu do koše.

„No dobře, Vladimire, tak budeme skromnější,“ konejšil prezidenta Lavrov.

„Česko zatím pustíme a spokojíme se s Dolními i Horními Uhry. Ty už máme na udici.“

Z blízkého okolí se ozvaly rány a výbuchy. Prezident se přikrčil.

„Není, není to už První ukrajinský front?“ ptal se vystrašeně.

„Jako front maršála Koněva? Ale ten už je přece..“ nechápal ministr.

„Koněva nemyslím, ten dobýval Reichstag, ale míním Ukrajinský front Zelenského, který chce na Spasské věži vztyčit ten jejich prápor, a tím moji očistnou operaci předčasně ukončit..“

„Dobré, že?“ vstoupil do místnosti s úsměvem ministr obrany Šojgu.

Vytřeštěné tváře uklidňoval. „To nebylo doopravdy, ale jen z ampliónů, šlo psychologickou přípravu obyvatelstva, aby si lidi zvykali a nepodléhali panice, kdyby čirou, opravdu jen čirou náhodou došlo k nejhoršímu.“

Dřív, než prezident mohl rozezleně reagovat, ozvaly se výbuchy znovu, z bezprostřední blízkosti paláce.

Šojgu zoufale zvolal: „V tomhle ovšem nejedu, cvičení před pěti minutami skončilo.“

Že by Ukrajinský front stál už před dveřmi?