Německý eko terorůreček
Už to bude pětapadesát let, co Německo zmátořené z porážky po rozpoutané krvavé válce začalo žít v obavách z teroristických útoků.
Ač si ti mladí domácí „rebelové“ říkali Frakce Rudé armády, vojsko to nebylo, ale dobře organizované bojůvky. O co jim šlo, když unášeli a vraždili „vážené“ osobnosti režimu?
Chtěli zvrat poměrů. Tak zvané spravedlivé přerozdělování. I za cenu ještě brutálnějších způsobů, než jaké si dovolili kdysi uplatňovat v Rusku při kolektivizaci a pak i nacisté u nich doma, když zabavovali majetky „nečisté rase.“
Hnutí Rote Armee Fraktion skončilo neslavně. Hrubé násilí ani věčný strach nemotivoval politickou scénu ani obyvatele západního Německa ke komunistické revoluci. Je to uzavřená kapitola řádění vychýlených blouznivců.
Aktuálně se dočítáme, že v Berlíně, a není to zdaleka poprvé, a nejenom tam, se skupiny, dnes jim říkáme aktivisté - a oni sami se neoznačují jako, dejme tomu, Grüne Brigade nebo snad dokonce GAF - se snaží blokovat dopravní provoz, čímž prý protestují proti hrubému „zacházení“ člověka s planetou.
Jindy takový stoický protest provázejí pro oživení i propíchané pneumatiky auťáků, zasprejovaná okénka, ohnuté stěrače apod.
Na Molotovovy koktejly ovšem nedošlo - smrdí, a ta stopa! Velitele dopravní policie v kufru elekromobilu neunesli, ba ani neposlali kancléři horké psaníčko nebo chechtací pytlík.
Kultivovaný protest mládežníků, kteří nic lepšího na práci nemají, má však drobnou kaňku. Respektive obrovské cákance převážně rudé barvy, kterou pomalovali vysoké a objemné sloupy Braniborské brány.
Byl to parádní výkon, a chvílí musel trvat.
-VELITELI, JÁ BYCH POVEL K ZÁSAHU BÝVAL DAL, JENOMŽE JSEM SI NEBYL JISTÝ, ČÍ KREV TA RUDÁ BARVA MÁ SYMBOLIZOVAT.
JE TO KREV VYKOŘISŤOVANÉHO PROLETARIÁTU?
ANEBO JE TO KREV VELKOBURŽOAZIE?
A NENÍ TO KREV UTLAČOVANÝCH RAS? A CO KDYŽ JE TO
KREV OTROKÁŘŮ?
KREV NAPADENÝCH? KREV AGRESORŮ? KREV OBĚTÍ UHLÍKOVÉ STOPY?
KDO SE V TOM MÁ VYZNAT, ABY NEŠLÁPL VEDLE?
JO, KDYBY TAM MÍSTO BARVY ZŘETELNĚ NAPSALI:
Einwanderer raus IMIGRANTI VEN!,
TAK TO BYCH NEVÁHAL, NA TO MÁM BEFEL! HLAVA NEHLAVA.
Ač si ti mladí domácí „rebelové“ říkali Frakce Rudé armády, vojsko to nebylo, ale dobře organizované bojůvky. O co jim šlo, když unášeli a vraždili „vážené“ osobnosti režimu?
foto: festival Der Film, Deník 2008
Hnutí Rote Armee Fraktion skončilo neslavně. Hrubé násilí ani věčný strach nemotivoval politickou scénu ani obyvatele západního Německa ke komunistické revoluci. Je to uzavřená kapitola řádění vychýlených blouznivců.
Aktuálně se dočítáme, že v Berlíně, a není to zdaleka poprvé, a nejenom tam, se skupiny, dnes jim říkáme aktivisté - a oni sami se neoznačují jako, dejme tomu, Grüne Brigade nebo snad dokonce GAF - se snaží blokovat dopravní provoz, čímž prý protestují proti hrubému „zacházení“ člověka s planetou.
Jindy takový stoický protest provázejí pro oživení i propíchané pneumatiky auťáků, zasprejovaná okénka, ohnuté stěrače apod.
Na Molotovovy koktejly ovšem nedošlo - smrdí, a ta stopa! Velitele dopravní policie v kufru elekromobilu neunesli, ba ani neposlali kancléři horké psaníčko nebo chechtací pytlík.
Kultivovaný protest mládežníků, kteří nic lepšího na práci nemají, má však drobnou kaňku. Respektive obrovské cákance převážně rudé barvy, kterou pomalovali vysoké a objemné sloupy Braniborské brány.
Byl to parádní výkon, a chvílí musel trvat.
koláž: - dv
-VELITELI, JÁ BYCH POVEL K ZÁSAHU BÝVAL DAL, JENOMŽE JSEM SI NEBYL JISTÝ, ČÍ KREV TA RUDÁ BARVA MÁ SYMBOLIZOVAT.
JE TO KREV VYKOŘISŤOVANÉHO PROLETARIÁTU?
ANEBO JE TO KREV VELKOBURŽOAZIE?
A NENÍ TO KREV UTLAČOVANÝCH RAS? A CO KDYŽ JE TO
KREV OTROKÁŘŮ?
KREV NAPADENÝCH? KREV AGRESORŮ? KREV OBĚTÍ UHLÍKOVÉ STOPY?
KDO SE V TOM MÁ VYZNAT, ABY NEŠLÁPL VEDLE?
JO, KDYBY TAM MÍSTO BARVY ZŘETELNĚ NAPSALI:
Einwanderer raus IMIGRANTI VEN!,
TAK TO BYCH NEVÁHAL, NA TO MÁM BEFEL! HLAVA NEHLAVA.