Do Miloše Zemana jakoby vjela další míza politického glosátorství, protože k věcem veřejným se vyjadřuje daleko častěji, než u něj bylo obvyklé.

Co se však nezměnilo, je odezva na jeho výroky, které pokaždé vzbudí nemalou kontroverzi.

Aktuálně na sebe exprezident „poštval“ sudetské Němce, a dokonce celé Sudetoněmecké sdružení. To jménem svého vůdce Posselta se rázně ohradilo kvůli Zemanovým radám Izraeli.

Potomkům bývalých krajanů se nelíbilo, že exprezident v souvislosti s „problémy“ kolem palestinských teroristů, vytáhl „Benešův recept“, respektive připomíná, že už jednou ho izraelským představitelům – tehdy bez odezvy – nabízel k zopakování.

„Dokonce jsem jednou při návštěvě Izraele zmínil možnost nechat se inspirovat osudem sudetských Němců, pokud jde o Palestince. I to je jedna z možných variant řešení.“

Samotného Posselta Zemanova slova zavánějící nekorektní a nepřijatelnou kolektivní vinou, rozpálila do běla. Projevil se jako empatický advokát vyhnanců a zcela správně odmítl obludnou nekorektní tézi, že sice ne každý Palestinec je terorista, ale každý terorista Palestinec je, a prohlásil, že terorismus Hamásu samozřejmě odsuzuje. Ale na nějaký další odsun, ať Zeman zapomene!

Dlužno dodat, že exprezident si svou radu opravdu mohl nechat pro sebe. Už teď lidé oblast Gazy totiž vyklizují, prchají,

A to přitom stačila jen slova upozornění z Izraele, ať se radši včas klidí, protože se chystá mela, kterou by přežít nemuseli – když se kácí Hamás, lítají třísky.

A funguje to. Palestinci utíkají. Dobrovolně, bez Dekretů.

V bujné fantazii se zrodil obrázek, jak předseda Bernd Posselt dává lekci anti-antiseminismu vrchnímu veliteli Hamásu Jahjáju Sinwarovi.