Že strana lidová vstoupila do vlády proto, aby byla jejím sociálním svědomím, je každému jasné, a výjimečně pochybujícím to ministr Jurečka občas připomíná ve svých projevech a v prohlášeních.

Ale nejde jen o slova. Ministr i koná. Věnuje se platovým standardům u nás a zkoumá je v evropském kontextu. Právě teď uskutečnil jeden takový průzkum jen pár kilometrů od hranic, u německých sousedů.

Není pravda, že to byla odezva na dobré zkušenosti s obdobným průzkumem premiéra, šlo o dlouho plánovanou akci. Ani formálně se cestě předsedy vlády nepodobala. Premiér ji dělal s televizním štábem v patách, s vědomím, že půjde o jistou šou, kterou umístí na síť, a média ji ráda převezmou.

Premiérův průzkum nebyl utajený, ani anonymní. Zákazníci z Česka jej mohli vidět s nákupním košíkem, na což budou jistě až do voleb radostně vzpomínat.

Ministr Jurečka s video štábem nepřijel. Vystačil si s telefonem. Zapnul nahrávání a poměrně plynou němčinou se zeptal kolemjdoucího s velkou brašnou a se zářivkou v ruce, zda si ho může natočit. Po odpovědi, že „ja, bitte“ , položil otázku, jaké má povolání, a kolik bere měsíčně. Tázaný odvětil, že dělá elektrikáře, a že si přijde, no posledně to dělalo 3. 245 €.

Ministr poděkoval a na kalkulačce mobilu plat přepočítal na koruny při kuru 24,60. Vyšlo mu, že elektrikář bral 79. 227 korun.



Po chvilce oslovil policistu. Ten se zprvu ošíval, a odkazoval na policejní mluvčí, ale pak svolil; je nespokojený odborář, tak ať všichni vědí, jak moc jsou policisté „přepláceni“! Plat má 83. 640 v českých.

Ministr zašel také do obchodu, kde se dozvěděl, že prodavač posledního listopadu tady končí, a jde jinam. „No zkuste za těch bídných 2. 200€. vyžít!“ Ministr to nezkusil, ale příjem přepočítal. Bylo to 54. 120.

Ministr se pak ještě zeptal dalších několika občanů, například číšníka, ale také pana doktora, u kterého skončil, když anketní otázku, aby měl vzorek co nejpestřejší, položil jednomu ze tří rowdies, kteří šli kolem.

Lékař byl docela sdílný, když se Jurečka představil jako ministr, a dokonce mu za ošetření drobných odřenin nic nenaúčtoval.

Když se ministr vrátil večer do služebního bytu, záznamy si přehrál, čísla vypsal, a pečlivě umístil do srovnávací tabulky.


Ministrovi vyšlo, že zkoumaný vzorek devíti německých zaměstnanců, ve srovnání s týmž počtem českých pracovníků shodných profesí a s průměrným příjmem v oboru, je o 421 054 korun dražší!

Při průměrné české mzdě - aktuálně 43 tisíc korun – by za tuto částku mohlo u nás pracovat devět lidí. Není to rozpočtový hazard, co se děje v Německu?

Ministr dopoledne vystoupil s prohlášením, jež začínalo takto:

Představte si, že v Německu, kde jsem učinil osobní průzkum platových poměrů, jsem zjistil, jak je tam práce drahá, ve srovnání s domácími částkami. Jsou to dvojnásobky, trojnásobky i vícenásobky. Není ovšem možné říct o Německu, že mají Scholzovu drahotu.

Práce tam byla výrazně drahá už za dob kancléřů Brandta, Schmidta, Kohla, i za Merkelové.

Buďme rádi, že takový problém u nás neexistuje, a že vláda nedopustí, aby nastal. Stačí nám, že musíme už dva roky hasit plameny Babišovy drahoty.