Sobotkova vláda má za sebou první rok. Přemýšlel jsem o jednom slově, které by ji charakterizovalo, a dospěl jsem k jednomu zcela charakterizujícímu – předstírání.

Za vysvětlením nemusíme daleko. Vláda ústy svého ministra financí prohlašuje, že se jí poprvé od roku 1995 podařilo loni snížit zadlužení země, a to o 19 miliard korun. Rozpočet roku 2014 ale byl schodkový, výdaje státu byly o 77 miliard korun vyšší, než příjmy. Zázrak? Ne. Jen se v lepších časech snížily státní rezervy připravené na horší časy. Logiku to nedává, odpovědné to není, ale vytváří to dojem dobrého hospodáře. Stejně tak o rozpočtu na rok 2015 vláda tvrdí, že je proinvestiční a prorůstový. Avšak na investice jde nejméně peněz za posledních pět let (i Nečasova vláda, co tolik škrtila investice, investovala více) a taky se radikálně snížily výdaje na výzkum a vývoj. Postaví se růst na zvýšení mandatorních výdajů? Opět předstírání.

Nejlepší výkon koalice předvedla se zákonem o veřejných zakázkách. Navrhla, že se budou moci prodražovat zakázky nově až o polovinu a že do 20 milionů korun se za právní práce nebude muset soutěžit vůbec. Limity pro povinné soutěže rovnou zvedla na dvojnásobek (z 1 na 2 miliony korun u služeb, z 3 na 6 milionů korun u staveb) a opět – navenek mluví o boji proti korupci, ale ve skutečnosti korupci, šlendriánu a plýtvání otevírá dveře.

Podobné to je v případě zákona o obsazování vedení státních firem (čtěte: zákon proti politickým trafikám), který byl nahrazen rozhodnutím tzv. politické trojky. Zástupce státu ve státních firmách proto nyní jmenuje skupina složená ze stran ANO, ČSSD a KDU-ČSL. A přitom nejde o nic jiného, než o předstírání, že je jmenování odpolitizováno. A slibovaný zákon o loteriích? Ten doposud vůbec nebyl předložen, žádný návrh úprav z ministerstva financí dosud do sněmovny nedorazil.

Zákon o registru smluv koalice už rok blokuje a odmítá zařadit na program sněmovny. Místo toho ukládá samosprávám zveřejňovat smlouvy na příspěvky spolkům a neziskovým organizacím a bije se do prsou, jak tím zavádí transparentnost. Přitom v oblasti neziskovek dochází ke zneužití jen výjimečně. A tam, kde se rozhoduje o miliardách a kde se miliardy také ztrácí, nechává vláda pořád zhasnuto.

Aby vláda uspokojila svého voliče, pracovala po volbách na zrušení, omezení a úpravách církevních restitucí. Byť naprosto jistě věděla, že stejně nic nezmění. Předstírat boj proti církevním restitucím ale vládě stačí. K tomu ministryně Válková předložila návrh nového zákona o státním zastupitelství, který měl dostat státní zástupce zcela do područí politiků. Navrhla vypustit specializované protikorupční pracoviště, reorganizací zlikvidovat funkční týmy, jmenovat si bez odvolání koho chce sama. Tady se už snad ani vláda nepokoušela nic předstírat.

Přesto všechno si Sobotkova vláda drží vysokou popularitu a důvěryhodnost. A vlastně to není nic překvapivého. Hodnocení je o dojmech a Sobotkova vláda sází na dojem. Ostatně díky dobrým výsledkům Nečasovy vlády si může dovolit Sobotkova vláda předstírat i s minimální výsledky.