Krize dávají do pohybu změny. Evropská unie není výjimkou. I její základy byly položeny po nejhorším konfliktu, po 2. světové válce.

Obava z jejího opakování, dalšího vraždění, vedla ke spolupráci, která přinesla nebývalý rozvoj Evropy. Přes potíže, kterým teď Evropa čelí, pořád platí, že patří k nejbohatším, nejbezpečnějším, nejsolidárnějším částem světa. Že je prostorem, kde se ctí lidská práva a kde vládne právní stát.

EU si prošla v posledních letech několika složitými obdobími – krizí eurozóny, uprchlickou krizí, COVIDem, útokem Ruska na Ukrajinu. Zatím ze všech krizí odešla silnější, provázanější, více spolupracující. Protože spolupráce nejen že pomáhá krizím předcházet, je i jejich nejúčinnějším řešením. Současné problémy jsou největší od 2. světové války. A příští půlrok bude Česká republika předsedat Radě EU, bude na ni tak vložen větší díl odpovědnosti za vývoj EU.

Jsme na to připraveni? Zvládneme to? Volba hesla předsednictví od Václava Havla - Evropa jako úkol, by tomu napovídala. ALE. Už teď se objevují rozpory:
Když na začátku května končila Konferece o budoucnosti Evropy, mezi závěry padlo i doporučení, aby byla projednána otázka rozhodování v rámci EU – je jednomyslné rozhodování pro EU do budoucna to správné? Neoslabuje ji? Není EU rukojmím jednoho státu, který si s využitím veta může diktovat?
Než však mohla být debata otevřena, šestnáct států EU, včetně České republiky, vydalo tzv. non-paper, kterým se proti možné debatě o změnách rozhodování už dopředu vymezily.
Začátkem června stejnou otázku probíral Evropský parlament. Hlasy 355 poslanců a poslankyň v podstatě shodný návrh schválil a vyzval Evropskou radu, aby otázku rozhodování v EU otevřela. Aby byl svolán konvent, který na změnách rozhodování začne pracovat. Z českých europoslanců byli pro návrh zástupci KDU-ČSL, většina TOP09 a STAN, Piráti, proti návrhu ODS, SPD a část ANO. Vládní koalice tak předvedla ještě před začátkem předsednictví rozpor, když sedm europoslanců zastupujících strany vládní koalice hlasovalo pro návrh a čtyři proti návrhu. Co je postojem České republiky – odmítání debaty, nebo zahájení debaty na konventu?

A tento rozpor bohužel není jediný. Za heslo našeho předsednictví bylo vybráno Havlovo “Evropa jako úkol”. Už z úcty k Václavu Havlovi bychom ale neměli zůstat jen u nadpisu. A Václav Havel byl federalista a doporučoval stále hlubší parlamentarizaci a federalizaci. I v samotném projevu Evropa jako úkol proneseném v Cáchách v roce 1996 Václav Havel mluvil o Evropě založené na hodnotách – co by asi říkal na současné Maďarsko a Polsko? Mluvil o Evropě, která má zacházet šetrně a odpovědně s planetou, o hledání společných kořenů jiných kultur a civilizačních okruhů. Jak to jde dohromady s odmítáním snižování závislosti na ropě a označováním maďarského plotu jako řešení uprchlické krize?


Schováme se při výběru hesla jen za lesk jména Václava Havla, nebo se budeme řídit obsahem? Odpovědi se můžeme dočkat už tento víkend. Schází se Evropská rada, která může na základě požadavku Evropského parlamentu rozhodnout o svolání konventu, jenž bude diskutovat změny základních smluv včetně změny v hlasování. Jaký postoj bude zastávat Česká republika? Ten odpovídající vydanému non-paperu na začátku května, nebo ten odpovídající zvolenému heslu od Václava Havla – Evropa jako úkol? Bude nám bližší pozice Orbána, který vydírá Evropu, nebo myšlenky Václava Havla?

Jsme na rozcestí. Budeme pracovat na prohloubení spolupráce v Evropě, na silnější EU, nebo bude naše předsednictví havlovské jen nadpisem?

Nebudou to jednoduché měsíce. Vlivy zvenčí i zevnitř nejsou příznivé. Ale pokud jsme se přihlásili k odkazu Václava Havla, neměli bychom se schovávat jen za jeho jméno, ale přijmout i jeho myšlenky. A pracovat na Evropě silnější, více spolupracující, méně zranitelné vydíráním jednotlivců.