Aktuálně končící osmnáctý kongres komunistické strany Číny podle očekávání nepřinesl kromě snížení počtu členů politbyra (k tomu příště) žádná zásadní překvapení. Snad až na to, že i cizincům, kteří v té době v Číně pobývali (jako třeba má osoba) byl prakticky znemožněn přístup na gmail. Nic hrozného a dle mého názoru také nic až zas tak efektivního, neb určitě dnes existuje řada jiných možností, jak na internetu komunikovat (ostatní emaily fungovaly bez problémů).

Tak jako v minulosti tvořila klíčovou část projevů odstupující (a nastupující) garnitury snaha komentovat současnou hospodářskou situaci Číny. Nebyly to rozpravy zase až tak chmurné, protože ekonomické výhledy země středu se jako na zavolání právě před několika týdny začaly výrazně „jařit“.

S celkově výrazně se zlepšujícím výhledem čínské ekonomiky však působí kontrastně objem prodejů některých světových automobilových značek. Především tedy těch ze země vycházejícího slunce. Vztahy mezi Čínou a Japonskem nebyly nikdy dobré, ale nedávný teritoriální konflikt o ostrovy Diao Yu je odsunul na historický bod mrazu. Největší propad o celých 44 procent z roku na rok tak zaznamenal - nikoli překvapivě - japonský Nissan a sklouzl tak tradičních vysokých pozic až na ne již tak pěkné jedenácté místo. Celková soupiska tedy vypadá takto:

1. VW – 182,353
2. Hyundai – 63,946
3. Chevrolet – 58,917
4. Buick – 54,284
5. Ford – 43,42
6. Chery – 33,652
7. Kia – 33,396
8. BYD – 32,897
9. Chang’an – 24,040
10. Skoda – 24,018

Poučení z příběhu je jasné - i témata, která jdou zdánlivě úplně mimo rámec spotřebitelského rozhodování (teritoriální spory) mohou v Číně významně ovlivnit celkové prodeje zboží. Riziko, které z tohoto zjištění plyne pro Českou republiku, jejíž vztahy s Čínou tradičně ideální nejsou, není potřeba podceňovat. Škodovka je totiž na hezkém desátém místě.