Vděčností vám olížu obě ruce. SKIP.

Honza mi ho koupil ke druhým narozeninám. Měli jsme ho moc rádi. Nikdy nás nezklamalo. Bylo celé bílé. Říkali jsem mu Bělouš. Vyrobili ho v Holandsku a je na něm napsáno PATRIA. Podobné u nás určitě nikdo nemá. Mělo dámský rám s dvěma tenkými horními trubkami. Středové kliky byly hliníkové, s obyčejnými pedály. Klasické čelisťové brzdy z hliníku, hliníkové ráfky i vysoké náby, vzadu pětikolečko, vpředu silniční hliníkový dvojtalíř, blatníky, zvonek, přední i zadní světla, bílé koženkové sedlo. Na hliníkový nosič mi Honza připevnil drátěný košík ze staré ledničky a okraje zvýšil dřevodeskami. Abych za jízdy nevypadnul. Krásně se v něm sedělo. Ani jsem nemusel být uvázaný. S Honzou nebo s Lucií jsem na něm objel Jeseníky, Beskydy, Jizerské, Orlické a Lužické hory. Naposledy minulý týden Šumavu. Ta fotka je z cesty mezi Modravou a Javoří pilou. Jsem na ní já, Honza a Bělouš. V sobotu večer jsme se vrátili do Prahy a ustájili ho v kolárně suterénu paneláku. Za dvěma zamčenými dveřmi. Když jsem na něm chtěl v úterý ráno s Honzou vyrazit do práce, bylo pryč. Je mi to moc líto. Pokud se ve zloději pohne svědomí a vrátí ho do kolárny, vrčet na něj nebudu. Kdybyste na něm někoho viděli jet a já neseděl v košíku, pokuste se ho zadržet nebo dejte zprávu. Vděčností vám olížu obě ruce.

Okradený a smutný SKIP