Pandemie, média a vědci

25. 11. 2020 | 11:49
Přečteno 12848 krát
Je mi ctí poskytnout profesoru Klímovi prostor blogu. Čtěte pozorně!




Hranice mezi dobrem a zlem je tenká. Ještě několik lockdownů, a nezbudou zdroje doslova na nic. Rozpadne se hospodářství, zdravotnické a důchodové systémy. Dojde k masovým nepokojům a civilizace se začne rozpadat. Poroste poptávka po plukovnickém autoritářství ve stylu Latinské Ameriky minulého století. Taková varování vyslovuje prof. Michal Klíma, autor politologické analýzy vývoje Česka po roce 1989, shrnuté v knize Od totality k defektní demokracii. Privatizace a kolonizace politických stran netransparentním byznysem (SLON, 2015). V rozšířené verzi vyšla ve Velké Británii pod titulem Informal Politics in Post-Communist Europe. Political Parties, Clientelism and State Capture (Routledge, 2020). Je mi ctí poskytnout profesoru Klímovi prostor blogu. Čtěte pozorně!

Jan Hnízdil

PANDEMIE, MÉDIA A VĚDCI

Tenká je hranice mezi dobrem a zlem

Devátý měsíc zažíváme covidovou pandemii. A pohybujeme se od jednoho extrému k druhému. Jestliže na přelomu srpna a září došlo k podcenění opatření, pak v říjnu většina médií propadla těm nejděsivějším scénářům. Že koncem léta zklamali politici, to se skloňuje ve všech pádech. Že ale selhala významná část mainstreamových médií a jimi preferovaná část lékařů, ekonomů, matematiků, molekulárních biologů i jeden evoluční biolog, to se zahrálo do autu. Nejde o to pranýřovat některá média, odborníky či politiky, ani zlehčovat pandemii a ochranná opatření. Nezávislá média mají svou nezastupitelnou úlohu, a proto je třeba je v ohrožení bránit. Nicméně je žádoucí pro ně i pro politickou sféru, akademickou a odbornou obec i veřejnost, reflektovat a analyzovat, zda přijatá opatření byla více či méně účinná, nebo škodlivá. Jinak hrozí opakování chyb, tedy destabilizace společnosti ve všech aspektech.

Systém válečného zpravodajství

Jednou z prvních kritických vlaštovek se stal pořad DVTV z 2. listopadu, který dokládá chyby a selhání části médií. K tématu se vyjádřili novinář a filosof P. Fischer, dále J. Miessler z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a J. Motal, odborník na mediální etiku. Stačí si pustit takzvané válečné zpravodajství či mediální rozhovory z konce října. Až na výjimky v nich defilovali za sebou seřazení preferovaní odborníci. Jejich jména nejsou důležitá, podstatný ale je účelově nastavený systém. Zpravidla na začátku pořadu jeden z preferovaných ekonomů, reprezentující renomované vědecké centrum, horoval pro totální ekonomický lockdown, a to ve stylu „včera bylo pozdě“. Případně jiní vybraní ekonomové a matematici ujišťovali, že prý druhá vlna pandemie bude kulminovat v polovině listopadu. Prý to dokládají jejich sofistikované modely, prý jde o prostou matematiku. A další preferovaní doporučovali okamžitý osobní lockdown. Poté se ujímali slova ti správní přírodovědci a lékaři. Například 25. října jeden molekulární biolog prohlásil: „Budou přijíždět chladírenské vozy, které budou odvážet k pozdějšímu pohřbení ty tisíce mrtvých“. Hned po něm svérázný evoluční biolog zvěstoval apokalyptickou vizi: „Já nevím, jestli někdo bude slavit Vánoce, když bude vidět, že denně umírají tisíce lidí.“ A poté štafetu převzal jeden z ředitelů nemocnic, který šokoval čísly: „Tady za dva, za tři týdny bude mezi 50 a 70 tisíci nakažených každý den.“ Ve skutečnosti ve druhém listopadovém týdnu počet nakažených klesl na 6 až 7 tisíc denně z původních 12 tisíc v posledním říjnovém týdnu. A počty nadále klesají.

Cenzura a autocenzura

Některá média válečné zpravodajství nejen zprostředkovávala, ale přilévala olej do ohně. Bylo zarážející, kolik předních novinářů, televizních komentátorů i celých redakčních týmů podlehlo morální panice. Dennodenně šířili strach. Prakticky 24 hodin chrlili rekordy nakažených, hospitalizovaných a mrtvých. A k tomu přidávali reportáže o těžce nemocných. Nebylo z toho úniku. Nešlo o nahodilosti a excesy, ale o systém, který propouštěl primárně takzvané korektní zprávy a data, zatímco potlačoval svobodnou výměnu informací. V logice věci tak systematicky fungovala cenzura i autocenzura. Všichni byli pod knutou, co je takzvaně považováno za etické a co za neodpovědné, i kdyby to mělo být v rozporu s realitou. Proto je třeba si připomínat rčení, že cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly. Může být takový lapsus ospravedlnitelný morální panikou? Obětí grandiózního sociálního inženýrství se stala celá společnost, která psychicky onemocněla. Důsledky jsou katastrofální – krátkodobé i dlouhodobé. Narostly počty sebevražd, odložených dětí do Klokánku, domácího násilí… Celkový rozsah psychického strádání vyděšených starých lidí i malých dětí, je nedozírný a nezmapovatelný, a to hlavně ve smyslu oslabení jejich imunity. Povinné, dlouhodobé nošení roušek, zejména u dětí během celého školního dne, je škodlivé, a nikoliv jen pro ty desetitisíce s astmatem. Pneumologové ostatně informovali dopisy příslušná ministerstva o tom, že opětným vdechováním dochází k pomalé intoxikaci. Dopisy zůstaly bez odezvy.

Je mi 88 let – zlatá klec

Atmosféru ve společnosti vystihla 88letá S. Feltová, která celý svůj profesní život pracovala jako obvodní lékařka a do vypuknutí pandemie žila v domově seniorů. Dříve prošla kurzem válečné chirurgie, takže jak napsala, „na Prymulovu válečnou medicínu jsem vybavena“. A dále uvedla: „Jsem zděšená, že ke konci svého života jsem pod těžkým tlakem. Každý den se dovídám, kolik je nemocných, kolik přibylo mrtvých… Jak si mám připadat, když otevřu televizi a prof. Flégr řekne, že na ulici budou mrazicí boxy na mrtvoly? Pro člověka, který je uvězněn mezi čtyřmi zdmi, je to obrovsky depresivní… Jako na spásu čekáme, až budou povoleny návštěvy… uzavřít nás seniory do zlaté klece není řešení. Ty zprávy mne ničí víc než to, že jsem prodělala covid. Nespavost a deprese, které mám nejen já, nejsou specifikem pouze našeho domova… Prosím všechny politiky a novináře, važte svá slova. Lidé si musí v klidu uvědomit, že situace je vážná, ale není potřeba je strašit. Lékařům je přece jasné, že člověk kvůli tomuto strašení a stresu ztrácí imunitu.“

Jurodivé zpravodajství

Ústřední ikonou hlavních mediálních zpráv se stal již zmíněný jurodivý evoluční biolog. Nebyly snad noviny, televize, rozhlas, informační servery, které by ho nepožádaly o věštbu o tisících mrtvých denně a o chladírenských vozech, převážejících oběti kvůli přeplněným márnicím. Navíc i někteří politici se jím zaštiťovali. Ale až nyní se dovídáme, že tento člověk adresuje své facebookové příspěvky a hororová varování svému kocourovi Micíkovi. A k tomu všemu, podle portálu Hlídací Pes, tento jurodivý vědec poskytuje rozhovory ruské státní televizi. „Té, jehož moderátorem je ústřední Putinův propagandista. Výsledkem byla další ruská reportáž, posilující příběh o tom, jak je Západ v rozkladu, zatímco Putin už koronavirus zkrotil.“

Upozaděné názory

Do veřejného prostoru se okrajově dostaly i odlišné názory. Například koncem října H. Roháčová, primářka infekčního oddělení pražské Nemocnice na Bulovce, uklidňovala veřejnost slovy: „Neděsme lidi, covid zvládáme!“ K těm, kteří šířili paniku, se nechtěla vyjadřovat, jen jim popřála, ať si užijí svou chvilku slávy. A pokračovala: „Že by došlo k náhlému zahlcení celého systému, to nepředpokládáme. Pokud by čísla hospitalizovaných rostla do desítek tisíců, jak jsme sledovali v jiných státech, tak by problém mohl nastat. Nechci ale nikoho dopředu děsit, protože náš systém je velmi dobře propracovaný. Nemá žádný smysl strašit lidi tím, že budeme dopředu říkat, že to nezvládneme. To je zcela kontraproduktivní… Část populace je ale úplně vyděšená a tyhle informace mohou ovlivnit její psychické zdraví, což není správné. Já bych takovým zprávám vůbec nepopřávala sluchu.“ V podobném duchu se 30. října vyjádřil lékař J. Bláha z covidového oddělení pražské Všeobecné fakultní nemocnice. V uvedeném pořadu DVTV byla citována jeho slova: „Toto médiím neodpustím. Vláda situaci nezvládá, ale média neustálým rozdmýcháváním hysterie nesou stejnou vinu. To média stvořila popírače covidu i zavírače všeho. Vadí mi neustálá manipulace s čísly a jejich dezinterpretace. Počet testovaných, počet nakažených, počet zemřelých, počet na JIP atd. Pořád dokola. Společnost nemluví o ničem jiném, ale přitom ani většina zdravotníků není schopna z těchto čísel vyvodit relevantní závěry.“

Neexistence vědeckého konsenzu

Zcela evidentně není vědecká shoda na tom, jak velké nebezpečí koronavirus představuje, jak se šíří a jaká opatření přijímat. Neshodnou se lékařské kapacity, přírodovědci, ekonomové, matematici, natož politici a laická veřejnost. Není divu. V případě covidové pandemie jde o mimořádnou situaci, o neznámý vir a nikdo nemá patent na rozum. Podle novináře a filosofa P. Fischera největším selháním médií byla honba za šokujícími informacemi, čili „narcistní touha po pozornosti“ s cílem lidi „rozrušit, emocionálně jimi otřást. A tak se i probíhající pandemie od počátku inscenuje jako vznešené drama…“ S tím souvisí chybná interpretace covidové krize v duchu válečného zpravodajství. Naproti tomu J. Motal, odborník na mediální etiku, doporučil pojímat pandemii jako něco, „s čím je nutné se naučit žít, co integrovat, aby nám to co nejméně ubližovalo.“ Druhou chybou bylo ignorování odlišného názorového proudu v odborné obci. Přitom část lékařů typu prof. J. Pirka byla z debaty vyloučena a de facto umlčena. Nemalá část epidemiologů, která původně upřednostňovala volnější švédský přístup, se v prostředí mediálního tlaku uchýlila k autocenzuře.

Lid versus oficiální propaganda

Cožpak je normální, aby dnes, 20. listopadu, při několika stovkách nově nakažených ve více než milionové Praze, zůstávaly téměř zavřené základní, střední a vysoké školy? Divadla? Menší obchody? Restaurace? A k tomu platil zákaz vycházení od 21.00 do 5.00, k čemuž naposledy došlo při heydrichiádě? Cožpak není zřejmé, že se postupně prohloubila názorová propast mezi oficiální propagandou a občanskou společností? Stále více lidí odmítá poslouchat hororové předpovědi válečného zpravodajství a podřizovat se zvráceným a totalitním ochranným opatřením. Odmítá nechat se testovat, zavírat do karantény a chodit venku v rouškách. Přece nelze všechny takto nespokojené a protestující občany hodit do jednoho pytle konspirátorů, odmítačů a extremistů a poslat na ně vodní děla, jako tomu bylo před Listopadem 1989.

Hledá se politická strana – Zn. Normální

Bohužel, myšlenek protestu se chopily, kulantně řečeno, dosti „nešikovné“ politické síly. Mimo jiné Okamura, Klaus starší, Kotleba, Trump, Bolsonaro, AfD, FPÖ, polští radikálové… Proto se tímto vypisuje inzerát: „Hledá se normální demokratická strana či hnutí, které prohlásí, že král je nahý a návrat k normálnímu životu je možný. A jako programové priority stanoví naplnění těchto základních lidských svobod – smát se od ucha k uchu, zpívat, tančit a cvičit, venku volně dýchat a volně se pohybovat, vzájemně se navštěvovat.“

Hranice mezi dobrem a zlem

Totiž hranice mezi konáním dobra a zla bývá velmi tenká. A v určité chvíli se jedno může převrátit v druhé. Proto bylo legitimní, když kritické a dosud umlčované hlasy vyjadřovaly následující obavu: Pandemie paniky a strachu, spojená s vojenskou terminologií, pokud přesáhne racionální míru, může způsobit mnohonásobně vyšší ztráty a celkové sebepoškození společnosti, než reálná covidová pandemie, a to ve smyslu destruktivních a nevratných účinků na vzdělání, ekonomiku, politiku, kulturu a sport, a koneckonců i na zdraví spoluobčanů. Jinými slovy, ještě několik lockdownů a nebude dostatek zdrojů doslova na nic, ani na důchody starších spoluobčanů, ani na zdravotnictví, čili na ochranu zdraví a životů lidí. Rozpadne se hospodářství, dojde k masovým nepokojům a k takovému chaosu, že přestanou fungovat zdravotnické systémy, dnešní civilizace se začne rozpadat. Poroste poptávka po plukovnickém autoritářství ve stylu Latinské Ameriky minulého století. Proto je záhodno na lékařských vahách velmi přesně odměřovat, jak velká dávka ochranných opatření proti covidu je ještě prospěšná. Když se to přežene, pak i ten nejbohulibější záměr se může změnit ve svůj protiklad a způsobit více škody než užitku. Rádoby morálně opodstatněné umlčování odlišných názorů a manipulace je třeba odmítnout, neboť přispívají k jednostrannému pohledu, zabraňujícímu hledání a nacházení optimálních řešení. Je nežádoucí předem diskvalifikovat významnou část úvah a možných alternativ tím, že se ocejchují jako amorální.

Michal Klíma, politolog, Metropolitní univerzita Praha

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy