Nová kniha, právě vychází


Motto

Ve druhé polovině 20. století jsme se stali svědky neobyčejného pokroku vysoce nákladné a specializované medicíny, která veřejnost oslnila takovými úspěchy, jako byly transplantace orgánů nebo biotechnologie. Nicméně zároveň s tím nadále přetrvávaly, nebo dokonce přibývaly, četné choroby chronické či psychosomatické. S trochou černého humoru lze říci, že sice děláme vše stále lépe, ale cítíme se stále hůře. R. Porter

Úvod

Léčbě bolesti zad a kloubů se věnuji celý profesní život. Psát jsem o ní začal před dvaceti lety. Knížku Bolesti zad jako životní realita jsem vydal v roce 2000. O pět let později vyšla reedice Bolesti zad, mýty a realita. Abych graficky zdůraznil její nezávislost na reklamě, opatřil jsem ji logem Bez toxického vlivu farmaceutických firem. Obě knížky se prodávají dodnes. Za patnáct let se ale mnohé změnilo. Nemám na mysli bolesti zad a kloubů. Ty, navzdory vymoženostem moderní medicíny, trápí lidi čím dal víc. Změnil se můj přístup k pacientům, způsob myšlení. Od zaměření ryze biologického k biopsychosociálnímu nebo, chcete-li, komplexně psychosomatickému. Pochopil jsem, jak psychika souvisí s tělesnými problémy, bolesti zad nevyjímaje. K poznání jsem dospěl metodou pokus omyl. Z počátku jsem tvrdě narážel. Před lety do moji rehabilitační ordinace zavítal asi čtyřicetiletý muž s bolesti zad. Trápily ho už několik měsíců, přičemž objektivní vyšetření, rentgen ani cétéčko žádný závažný nález neprokázaly. Objektivně byl zdravý, subjektivně se tak necítil. Usoudil jsem, že v jeho potížích může hrát roli psychika, že ho něco tíží. Po pečlivém vyšetření a prostudování předchozí dokumentace jsem mu začal klást otázky týkající se osobního života. Ptal jsem se na vytížení v práci, vztahy v rodině, radosti, starosti, způsoby odpočinku… Zaskočilo ho to. S něčím takovým se ještě nesetkal. Po pár minutách mne zarazil: „To jsem si snad spletl odděleni! Copak jsem na psychiatrii? Mám zablokovaná záda, tak mi je odblokujte, dejte mi nějakou injekci nebo prášky. Zbavte mne bolesti. Do mého osobního života Vám nic není. Ten přece se zády nijak nesouvisí.“ Souvisí. A to zásadně. Jak člověk žije, tak taky stůně. Pokud způsob života nezmění, může se léčit, ale jen těžko uzdravit. Většina pacientů se svým tělem zachází jako se strojem, až do roztrhání, v přesvědčení, že když se něco porouchá, medicína to opraví. Takový medicínský autoservis ‒ mediservis. Přijdou k lékaři a nadiktují: „Pane doktore, mám zablokovaná záda, tak je odblokujte, v koleni vrže, tam píchněte kloubní výživu, zkontrolujte tlaky, tuky… tady máte moje tělo. Ukažte se. Já si počkám.“ Pak tělo bez duše svěří do péče opraváře, jeho zákrok zaplatí zdravotní pojišťovna, oni pak do těla nasednou a sešlápnou pedál životního stylu až na podlahu. Aniž by jim někdo vysvětlil, co k jejich potížím vedlo, jakou chybu jim tělo bolestí zad sděluje. Bez toho se ale medicína dělat nedá, tudy cesta k uzdravení nevede. Sám jsem v nemocničním mediservisu fungoval přes dvacet let. Předepisoval léky, vystavoval neschopenky, indikoval operace. Pak jsem si všiml, že hodně léčím, ale málo uzdravuji. Pacienti se mi neustále vraceli, jejich stonání jsem nerozuměl. Než jsem objevil psychosomatiku. Otevřela mi úplně nový obzor: porozumění zdravotním potížím v souvislostech pacientova života. Stále větší zájem vzbuzuje i u pacientů. Zatímco před lety ke mně přicházeli se zakázkou: „Pane doktore, mám bolesti zad. Zbavte mě jich.“ A divili se, když jsem jim hned nenapsal léky nebo je neposlal na cétéčko. Dneska ke mně přicházejí se zakázkou opačnou: „Pane doktore, bolí mne záda, mám za sebou spoustu vyšetřeni, beru hromadu léků, záda mne bolí dál. Poraďte mi, co dělám špatně, co mám v životě změnit, abych se uzdravil.“ A ono to jde. Často bez léků a bez operaci.

Komplexní psychosomatická medicína se šíří geometrickou řadou. Nezávisle, bez podpory institucí a firem. Zdola. Díky osvíceným lékařům, terapeutům, pacientům, vydavatelům. Její možnosti jsou obrovské. Určena je ale jen pro omezenou skupinu pacientů. Pro ty, kteří pochopili, že jsou sami zodpovědní za svoje zdraví a jsou ochotní tuto zodpovědnost nést. K psychosomatikovi se přicházejí jen poradit, jak na to. Narůstající zájem mne motivoval k napsáni knihy tak, aby k lékaři chodit nemuseli. Aby si přečetli, porozuměli, změnili svoje chováni a sami se uzdravili. Ke spolupráci jsem přibral fyzioterapeutku magistru Zuzku Baluchovou, která má bohaté zkušenosti s jogovými relaxacemi, je profesně i lidsky předurčená k psychosomatickému přístupu. V praktické části vám poradí, jak o záda pečovat, jaké volit sporty, jak správně sedět, jak se můžete protáhnout v kanceláři. Kapitolou přispěla i psychoterapeutka Hnízda zdraví magistra Alima Martinová. Je to snad vůbec poprvé, kdy se v léčbě bolesti zad mluví a píše o psychoterapii. To je skoro revoluce! V knížce „Všechno, co jste kdy chtěli vědět o BOLESTI ZAD, ale báli jste se zeptat“ je o bolesti zad skutečně všechno. Určena je těm, které bolesti zad trápí, těm, kteří je diagnostikuji a léčí, ale i těm, kteří se jim chtějí vyhnout.

MUDr. Jan Hnízdil, Mgr. Zuzana Baluchová, www.hnizdozdravi.cz
https://www.nln.cz/knihy/o-bolesti-zad-vsechno-co-jste-kdy-chteli-vedet-ale-bali-jste-se-zeptat/