Co má prezident dělat při povodních
Velká voda se valí Čechami a dolních deset milionů občanů zatím marně čeká: Co na to jejich pan prezident? Hlava státu se zatím (psáno v pondělí 15:20) omezila na komuniké na webových stránkách Hradu, podepsané tiskovou mluvčí Hanou Burianovou:
„Prezident republiky hluboce soucítí se všemi postiženými a ohroženými občany ve všech oblastech České republiky. Zároveň velice děkuje všem hasičům, policistům, vojákům, dobrovolníkům a dalším složkám, které pomáhají se stávající situací. Prezident republiky apeluje na vládu, aby celé situaci věnovala největší možnou pozornost a její řešení nalezla v co nejkratší době.“
Pominu-li nešikovnou, pitoreskní formulaci „aby vláda nalezla řešení situace“ (zavolejte tam někdo, ať už neprší), jde o standardní, státnicky neosobní formulaci. Dobře, prezident má v takové situaci uklidňovat a nemusí hýřit emocemi, ale trochu vřelejší tón by neškodil.
Někdo se rozčiluje, že jsou ty tři suché věty málo – prezident má být vidět, povzbuzovat lidi zasažené pohromou, inspirovat k překonání obtíží. Na tom rozhodně něco je; Václav Havel si v roce 2002 jel také zkázu prohlédnout osobně a pohovořil u toho, tedy ne jen tiskové prohlášení. Na Zemanovu obranu je ale třeba říct, že je ještě celkem brzo (druhý den velkých povodní) a že kdyby prezident vyrazil do terénu, doprovázen patřičnou suitou, jiní by mu naopak vyčítali, že překáží a předvádí se.
Takže Miloš Zeman se prvních 30, 40 hodin povodní choval v podstatě správně, co do obsahu. Forma mohla být samozřejmě lepší – například pár teplých slov v televizi a podobně.
Zeman nechává vládu vládnout, konat, mírnit katastrofu. V pořádku. Prezident má svůj čas, v případě povodní ještě přijde, až voda opadne. Tedy pokud pochopí, že jeho parketa je spíš v morální rovině, ne v řešení situace vlastními originálními návrhy. A statečným lidem může na podzim dát státní vyznamenání.
Pocit, že je divné, že Zeman teď nic neříká a nedělá, vyplývá z toho, že jsme si už za tři měsíce zvykli na jeho styl. Tedy na to, že naopak mluví do všeho možného a o všem možném, gay pride počínaje a průřezovou komisí pro vyšetřování solárních baronů konče. Takže, najednou když je prezident zticha, připadá nám, že něco není v pořádku. Ve skutečnosti se nic tak hrozného neděje.
Problém není v tom, že Zeman o povodních mlčí, ale v tom, že jindy je až příliš hlučný.
P.S. (Po dopsání blogu) Hrad na webu oznámil, že v pondělí v 18,30 se prezident k situaci vyjádří na tiskovém briefingu.
„Prezident republiky hluboce soucítí se všemi postiženými a ohroženými občany ve všech oblastech České republiky. Zároveň velice děkuje všem hasičům, policistům, vojákům, dobrovolníkům a dalším složkám, které pomáhají se stávající situací. Prezident republiky apeluje na vládu, aby celé situaci věnovala největší možnou pozornost a její řešení nalezla v co nejkratší době.“
Pominu-li nešikovnou, pitoreskní formulaci „aby vláda nalezla řešení situace“ (zavolejte tam někdo, ať už neprší), jde o standardní, státnicky neosobní formulaci. Dobře, prezident má v takové situaci uklidňovat a nemusí hýřit emocemi, ale trochu vřelejší tón by neškodil.
Někdo se rozčiluje, že jsou ty tři suché věty málo – prezident má být vidět, povzbuzovat lidi zasažené pohromou, inspirovat k překonání obtíží. Na tom rozhodně něco je; Václav Havel si v roce 2002 jel také zkázu prohlédnout osobně a pohovořil u toho, tedy ne jen tiskové prohlášení. Na Zemanovu obranu je ale třeba říct, že je ještě celkem brzo (druhý den velkých povodní) a že kdyby prezident vyrazil do terénu, doprovázen patřičnou suitou, jiní by mu naopak vyčítali, že překáží a předvádí se.
Takže Miloš Zeman se prvních 30, 40 hodin povodní choval v podstatě správně, co do obsahu. Forma mohla být samozřejmě lepší – například pár teplých slov v televizi a podobně.
Zeman nechává vládu vládnout, konat, mírnit katastrofu. V pořádku. Prezident má svůj čas, v případě povodní ještě přijde, až voda opadne. Tedy pokud pochopí, že jeho parketa je spíš v morální rovině, ne v řešení situace vlastními originálními návrhy. A statečným lidem může na podzim dát státní vyznamenání.
Pocit, že je divné, že Zeman teď nic neříká a nedělá, vyplývá z toho, že jsme si už za tři měsíce zvykli na jeho styl. Tedy na to, že naopak mluví do všeho možného a o všem možném, gay pride počínaje a průřezovou komisí pro vyšetřování solárních baronů konče. Takže, najednou když je prezident zticha, připadá nám, že něco není v pořádku. Ve skutečnosti se nic tak hrozného neděje.
Problém není v tom, že Zeman o povodních mlčí, ale v tom, že jindy je až příliš hlučný.
P.S. (Po dopsání blogu) Hrad na webu oznámil, že v pondělí v 18,30 se prezident k situaci vyjádří na tiskovém briefingu.