Zaťatá pěst, to je gesto tak mimo žánr, jak jen může být. Ne mimo žánr vánočního projevu (to by bylo ještě na hodně dlouhé povídání) - ale mimo žánr Vánoc.

Nebo snad na sebe se svými blízkými pod stromečkem, s přáteli na na vánoční procházce, ba v kostele, odhodlaně šermujete pěstí? To pochybuju.

Pokoj všem lidem dobré vůle, nebo v ateističtější verzi “svátky klidu a pohody”. Bojovnou řeč těla si, když už, soudný člověk nechá na jindy. Na někdy úplně jindy.

Miloš Zeman - gesto vypadalo jako evidentně připravené, žádná spontánní improvizace - v lednu kandiduje na další pětileté období. Tohle bylo nejen jeho “vánoční poselství” (protože tak se říká i papežově Urbi et Orbi, měly by být uvozovky obří), ale i volební projev. Takový Týden s prezidentem - jen bez Jaromíra Soukupa. Zeman dlouhodobě de facto pouze káže z mediálního bezpečí, z prostoru bez konfrontace s protikandidáty a bez jiných než přezdvořilých otázek.

Vánoční projev tyhle nenáročné parametry splňuje. Zaťatá pěst hlavy státu nikoli. To je “boj”, tedy na druhý svátek vánoční z televizní obrazovky směrem k divákům neslušnost.

Miloš Zeman jako už v prezidentském úřadě víckrát opět prokázal svůj záhadný, šestý smysl pro empatii.


Zdroj: www.ct24.cz, záznam projevu