V dnešní době tragikomického soužití vládní koalice a prazvláštní až disciplinované pasivity největší opoziční strany by nejspíš bylo bláhové požadovat...

... plnění volebních slibů. Jedním z nich, napříč spektrem, byla přímá volba prezidenta.

„Kdybys měl, Honzo, navrhnout kandidáta na prezidenta České republiky, kdo by to byl?“

Hluboce jsem se zamyslel a zjistil, že příliš autorit na výběr nemám, což mě docela zamrzelo. Nakonec jsem přísně vylučovací metodou k jednomu jménu došel:

ZDENĚK SVĚRÁK

Udělalo mi to upřímnou radost, pan Svěrák je bezpochyby slušný člověk, má smysl pro humor, je inteligentní, reprezentativní, apolitický a kreativní. Drtivou část svého života se věnuje dětem, intenzivně se podílí na charitativní činnosti. Adoptoval ruského Kolju i amerického Oskara, takže zahraniční politiku zvládá levou zadní. Je tvůrcem českého supermana. Má brilantní vyjadřovací schopnosti a vypadá skvěle. Je bez politických ambicí.

Pravdou je, že mé nadšení zmírnilo důkladnější studování Svěrákova životopisu, především jeho členství v KSČ (1961 – 1969) a pozdější podepsání Několika vět.

Sečteno podtrženo – ani Zdeněk Svěrák pro mě není stoprocentním kandidátem.


„Kdybys měl, dikutére, navrhnout kandidáta na prezidenta České republiky, kdo by to byl?“

Z mých zkušeností vím, že diskuze se může ubírat třemi různými směry:

Směr A) KLAUS je…, KLAUS byl…, KLAUS může za…, KLAUS ukradl…, KLAUS , KLAUS, KLAUS aneb mě tvá chaloupka nezajímá, když je tu Klaus.

Směr B) Suchánku, Svěrák je, byl, může za, ukradl…prostě úplně špatně aneb boření chaloupky.

Směr C) Kdybych měl navrhnout kandidáta na prezidenta České republiky, byl by to … aneb stavění chaloupky.

Ano, ano, "CÉ" je správně, díky

Jan Suchánek