Jeden ze života…

Ve středu jsem po dlouhé době navštívil svou oblíbenou nejmenovanou hospůdku. Dvakrát do měsíce tam servírují parádní zabíjačkové menu. Vynechám náročnost chovu prasat, pěstování příloh a dalších propriet, vynechám i zpracování a distribuci. Začnu rovnou tím, že to jídlo kuchař připraví a uvaří. Dává si na tom záležet, vím to, na chuti je to poznat. V restauraci usedám k čistému a upravenému stolu, sympatická servírka mi s úsměvem přinese tu laskominu až k natěšenému nosu a popřeje mi dobrou chuť. Na velkém talíři se skví jelítko, jitrnice a další vepřové kousky, zelí a brambory. Hospůdka má příjemného pana vrchního, který je také majitel. V době menu dohlíží na personál, čepuje pivo a šíří dobrou náladu, hospůdka je taková domácí a zabíjačka taky. Po mém posledním mlasknutí se o nic starat nemusím, vše odnesou a uklidí. Mám jedinou povinnost – zaplatit. Málokdy platím rád, ve středu v této hospůdce ano. To vše obnášelo několikahodinovou práci několika lidí.

Zabíjačkový talíř mě přišel na 69 Kč.

Cestou z oběda jsem si vzpomněl na to, že musím zaplatit poplatek za internet. Platím ho pololetně a byl den splatnosti. Rozhodl jsem se vložit peníze rovnou na účet poskytovatele u jedné nejmenované banky. Paní za přepážkou se mile usmála, zadala do počítače pár čísel, zkontrolovala mi občanku! a vyžádala si peníze. Celá transakce trvala dvě minuty.

Poplatek banky mě přišel na 70 Kč.

Pojďme si trochu započítat. Denně do té nejmenované banky přijde 100 Suchánku zaplatit či vložit někomu peníze na účet. Buďme shovívaví a dejme paní na transakci minuty tři, ne každý je tak skvěle připraven, jako já (občas mě lidé, kteří z bankomatu vybírají peníze 5 minut přivádějí k šílenství). Paní tak stráví pohodových 300 minut v teplém křesle vytopené banky a provádí úkon, který by zvládla i cvičená opice. Tři sta minut je 5 hodin. Za těch pět hodin paní svému zaměstnavateli vydělá 7 000 Kč. Pokud to bude dělat 20 pracovních dní v měsíci, vydělá svému zaměstnavateli 140 000 Kč. Za rok pak 1 680 000 Kč. A co je nejdůležitější, ta paní, ani ta banka nevytváří jedinou hodnotu. Manipuluje pouze s cizími penězi. Z té banky jsem si na rozdíl od plného břicha odnesl jediný (úplně zbytečný) papírek, stvrzenku.

SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA TŘI ČTVRTLETÍ ROKU 2010 ČISTÝ ZISK 10, 249 MILIARD KČ.
Pavel Kavánek, generální ředitel a předseda představenstva, k výsledkům uvedl:
„Po nedávné krizi se mění preference klientů, hlavně co se týká struktury jejich úspor. Z našich výsledků je zřejmé, že na tyto změny dokážeme reagovat adekvátní nabídkou produktů a služeb."

Vzhledem k tomu, že jste zdejší sympatický bloger a s onou nejmenovanou bankou máte poměrně dost společného, požádám vás, Tomáši Sedláčku, o dopověď na jednoduchou otázku:

Dokázal byste racionálně zdůvodnit výši onoho poplatku?

Nebo ještě jinak, dokážete vůbec zdůvodnit ten poplatek jako takový?

Bude to pro vás určitě hračka. Není to žádná vyšší dívčí ekonomie, ten neuvěřitelný poplatek je podle mě totiž naprostým základem a do nebe volajícím příkladem postoje bank.

Inspirováno blogem Tomáše Sedláčka - Barakova evropská krize, euro-puristi a hloupý Honza francouzský, konkrétně pasáží: Krize není ani evropská, ani americká, ani eurová, ani dolarová – je to krize dluhová, krize z nepřiměřenosti, krize hlavově růstového kapitalismu přežrané společnosti, ve které se skutečným hlavolamem drtivé většiny podniků a politiků stalo nikoli jak nasytit hladové, ale jak rafinovaně nasytit syté. Nevíme, co bychom, nevíme kam jdeme, ale tím pádem tam musíme o to rychleji a nedáme pokoj dokud nedostaneme ještě víc něčeho o čem se nám před deseti lety ani nesnilo. A tak státe plať, pokud nemáme dost peněz mi sami. Takový systém nemůže dlouhodobě nic jiného než zbankrotovat zevnitř.


Ten poplatek byl totiž ještě nedávno 50 Kč…


Díky, Tomáši,

Jan Suchánek