Viní nás Rath
Viním vás, viním i vás, viním taky vás a samozřejmě viním i tebe.
Kauzu Rath jsem bral od jejího bombastického začátku jen jako zpestření, příběh. Tragikomický svou absurdní dějovou linkou i scénářem. Máme za sebou první epizodu a její vrchol. Vystoupení Ratha v poslanecké sněmovně. A když budu parafrázovat zdejšího blogera, něco se mi dnes začalo honit hlavou.
1. Rath versus Berlusconi
Všeobecně přeceňovaná inteligence Ratha dnes splaskla jako mýdlová bublina. Svůj projev a dosavadní obhajobu postavil na teorii spiknutí. Obvinil z něho dnes asi 58 lidí a snad i paní svačinářka v poslaneckém bufetu musela při vinícím souvětí zažít panické chvění, jestli se na konci onoho souvětí její jméno neobjeví. Osobně této formě obhajoby příliš nerozumím, ale budiž. Nepopiratelný účinek by tato forma měla, kdyby Rath hned na úvod přísahal a své děti z konce projevu do přísahy vložil. Stačilo říct: „Já, David Rath, poslanec České republiky, přísahám na své děti, že jsem žádný úplatek nikdy nevzal ani nepřevzal“. Inspiraci mohl najít v Itálii. Expremiér Berlusconi v listopadu 2011 prohlásil: "Je mi naprosto lhostejné, jestli budou procesy pokračovat, protože já je považuji za úplně směšné. Přísahám na své děti a vnuky, že se soudy zabývají neexistujícími kauzami".
Bez onoho jasného vymezení byl celý projev Ratha navýsost trapný a de facto sebeusvědčující.
2. Politický kultůrák
Jsem již několik volebních období nevolící. Přesto si dovolím úvahu na téma, koho je schopen český volič do parlamentu zvolit. A co vše je schopen (často opakovaně) tolerovat. Vydělat dnes poctivě peníze je dřina. Vyžaduje zodpovědnost, nasazení, profesionalitu a dodržování pravidel. A firma by měla mít jednoznačně specifikovanou náplň práce. Docházka poslanců (o senátorech raději ani nemluvím), jejich zápal v poslaneckých lavicích, naprostá neefektivita využití pracovní doby a především intelektuální kvalita mě při sledování přenosů vždy zaručeně uhrane. Ať už je to předkrm v podobě nekonečných kauz strany VV (pan Babák je můj extra favorit), dnešní vystoupení pánů Ploce a Škárky v TV nebo poslanec Šlégr, který se rozhodne zachránit svůj milovaný Litvínov a aniž by se nad tím kdokoliv zamyslel, sdělí národu, že s hokejisty už dva měsíce naplno trénuje (za poslanecký plat). Totálně nicnedělající komunisté, prázdná Bémova lavice a mediální hvězda, šlechtic Karel, který národ baví tím, že 80% pracovní doby prospí. Můj bývalý nadřízený říkal veřejným domům kultůrák, jenže tam se aspoň pracuje.
3. Kott versus Gott
Můj známý v nadsázce tvrdí, že dřít a vydělat peníze je poměrně snadné. Ale nedělat nic a vydělat peníze, to je to pravé umění. Karel Gott je absolutní profesionál a svůj nemalý majetek si prostě a jednoduše vydřel, ať už si o důležitosti oboru jeho podnikání myslíme cokoliv (konkrétně pro mě je hudba nezastupitelná). Možná proto je neustále volen Zlatým slavíkem. Volen byl však i alkoholik Kott. A to je pro mě paradoxně nejhrůzostrašnější prozření v kauze Rath.
Nynější poslanec za ČSSD David Rath a bývalý poslanec Petr Kott vyloučený z ODS za opilecké skandály vytvořili duo, jež si umí vzájemně vyhovět. Nejprve Kott pomohl Rathovi. Když ho před čtyřmi lety ODS vyloučila, přeběhl na druhou stranu politické barikády. A tam pomáhal tehdejšímu ministrovi zdravotnictví Rathovi prosadit zákony sociální demokracie ve zdravotnictví. Za to se pak Rath uměl odvděčit.
V létě 2006, těsně před svým odchodem z ministerstva, pomohl zařídit pro Kotta post šéfa středočeské Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). A teď vyšlo najevo, že i Kott uměl za "trafiku" poděkovat. Předtím, než ho ODS z křesla zase odvolala, přihrál Rathově firmě Paracelsum zakázku – smlouvu na ordinaci v Hostivici u Prahy. Navzdory expertní komisi krajského úřadu, jež vznik další ordinace ve městě už nedoporučovala.
Závěr: V normální společnosti by veřejná ostuda, zanedbání pracovních povinností (Kott s trojkou v žíle nedorazil k důležitému hlasování ve sněmovně), alkoholismus a pošpinění jména firmy katapultovalo zaměstnance bez padáku v lepším případě do existenciální krize bez zaměstnání s cejchem hrubého porušení pracovních povinností a předlouhému lezení kanálem. U nás ne. Takže Rathe, ve vaší kauze je pro mě nejvíce zarážející jedna věc. Spolčení s Kottem, které by v každé normální společnosti znamenalo okamžitou sociální smrt.
Dlouhá a trudná je cesta z pekla ke světlu, a tou si měl Kott projít. Za tuhle zkratku teď budete po zásluze potrestán vy.
Jan Suchánek
Kauzu Rath jsem bral od jejího bombastického začátku jen jako zpestření, příběh. Tragikomický svou absurdní dějovou linkou i scénářem. Máme za sebou první epizodu a její vrchol. Vystoupení Ratha v poslanecké sněmovně. A když budu parafrázovat zdejšího blogera, něco se mi dnes začalo honit hlavou.
1. Rath versus Berlusconi
Všeobecně přeceňovaná inteligence Ratha dnes splaskla jako mýdlová bublina. Svůj projev a dosavadní obhajobu postavil na teorii spiknutí. Obvinil z něho dnes asi 58 lidí a snad i paní svačinářka v poslaneckém bufetu musela při vinícím souvětí zažít panické chvění, jestli se na konci onoho souvětí její jméno neobjeví. Osobně této formě obhajoby příliš nerozumím, ale budiž. Nepopiratelný účinek by tato forma měla, kdyby Rath hned na úvod přísahal a své děti z konce projevu do přísahy vložil. Stačilo říct: „Já, David Rath, poslanec České republiky, přísahám na své děti, že jsem žádný úplatek nikdy nevzal ani nepřevzal“. Inspiraci mohl najít v Itálii. Expremiér Berlusconi v listopadu 2011 prohlásil: "Je mi naprosto lhostejné, jestli budou procesy pokračovat, protože já je považuji za úplně směšné. Přísahám na své děti a vnuky, že se soudy zabývají neexistujícími kauzami".
Bez onoho jasného vymezení byl celý projev Ratha navýsost trapný a de facto sebeusvědčující.
2. Politický kultůrák
Jsem již několik volebních období nevolící. Přesto si dovolím úvahu na téma, koho je schopen český volič do parlamentu zvolit. A co vše je schopen (často opakovaně) tolerovat. Vydělat dnes poctivě peníze je dřina. Vyžaduje zodpovědnost, nasazení, profesionalitu a dodržování pravidel. A firma by měla mít jednoznačně specifikovanou náplň práce. Docházka poslanců (o senátorech raději ani nemluvím), jejich zápal v poslaneckých lavicích, naprostá neefektivita využití pracovní doby a především intelektuální kvalita mě při sledování přenosů vždy zaručeně uhrane. Ať už je to předkrm v podobě nekonečných kauz strany VV (pan Babák je můj extra favorit), dnešní vystoupení pánů Ploce a Škárky v TV nebo poslanec Šlégr, který se rozhodne zachránit svůj milovaný Litvínov a aniž by se nad tím kdokoliv zamyslel, sdělí národu, že s hokejisty už dva měsíce naplno trénuje (za poslanecký plat). Totálně nicnedělající komunisté, prázdná Bémova lavice a mediální hvězda, šlechtic Karel, který národ baví tím, že 80% pracovní doby prospí. Můj bývalý nadřízený říkal veřejným domům kultůrák, jenže tam se aspoň pracuje.
3. Kott versus Gott
Můj známý v nadsázce tvrdí, že dřít a vydělat peníze je poměrně snadné. Ale nedělat nic a vydělat peníze, to je to pravé umění. Karel Gott je absolutní profesionál a svůj nemalý majetek si prostě a jednoduše vydřel, ať už si o důležitosti oboru jeho podnikání myslíme cokoliv (konkrétně pro mě je hudba nezastupitelná). Možná proto je neustále volen Zlatým slavíkem. Volen byl však i alkoholik Kott. A to je pro mě paradoxně nejhrůzostrašnější prozření v kauze Rath.
Nynější poslanec za ČSSD David Rath a bývalý poslanec Petr Kott vyloučený z ODS za opilecké skandály vytvořili duo, jež si umí vzájemně vyhovět. Nejprve Kott pomohl Rathovi. Když ho před čtyřmi lety ODS vyloučila, přeběhl na druhou stranu politické barikády. A tam pomáhal tehdejšímu ministrovi zdravotnictví Rathovi prosadit zákony sociální demokracie ve zdravotnictví. Za to se pak Rath uměl odvděčit.
V létě 2006, těsně před svým odchodem z ministerstva, pomohl zařídit pro Kotta post šéfa středočeské Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). A teď vyšlo najevo, že i Kott uměl za "trafiku" poděkovat. Předtím, než ho ODS z křesla zase odvolala, přihrál Rathově firmě Paracelsum zakázku – smlouvu na ordinaci v Hostivici u Prahy. Navzdory expertní komisi krajského úřadu, jež vznik další ordinace ve městě už nedoporučovala.
Závěr: V normální společnosti by veřejná ostuda, zanedbání pracovních povinností (Kott s trojkou v žíle nedorazil k důležitému hlasování ve sněmovně), alkoholismus a pošpinění jména firmy katapultovalo zaměstnance bez padáku v lepším případě do existenciální krize bez zaměstnání s cejchem hrubého porušení pracovních povinností a předlouhému lezení kanálem. U nás ne. Takže Rathe, ve vaší kauze je pro mě nejvíce zarážející jedna věc. Spolčení s Kottem, které by v každé normální společnosti znamenalo okamžitou sociální smrt.
Dlouhá a trudná je cesta z pekla ke světlu, a tou si měl Kott projít. Za tuhle zkratku teď budete po zásluze potrestán vy.
Jan Suchánek