Vše je dnes relativní a hloupost se stala pravdou.

Když jsem včera uveřejnil text “Dvourychlostní Česko”, ani ve snu by mě nenapadlo, že tak ulítle nadsazený článek o rozdělení Česka, bude brát někdo vážně. A světe div se, minimálně téměř všech 230 diskutujících ho tak vzalo. Jak je to možné? Copak se lidem ztratil opravdu smysl pro humor? Copak jsme už opravdu jen to tupé stádo, které je ochotno přijmout nekriticky každou kravinu z internetu a za ní se bít?

Asi ano!

Dříve byli lidé zvyklí hledat vtip a jinotaje i tam kde nebyly. Zasmát se sami sobě a své hlouposti. A dnes? Naopak hloupostem věří a nadsázku berou jako smrtelný útok na svou osobu. Každý zabalený do své ulity a připravený na útok.

Věřím v člověka, a dlouho jsem tomu nechtěl věřit, ale asi je to opravdu tak. Jinak by nemohlo být tolik čtenářů Aeronetu, tolik lidí by nemohlo věřit chemtrails, tisícovkám uprchlíků tlačících se na Hlavním nádraží, nebo spoustě dalších do nebe volajících kravin.

Každý musí ale začít u sebe. Přemýšlet totiž trochu bolí a je to namáhavé - stejně jako si fakta ověřovat. Daleko jednodušší je najít si jinou spřízněnou duši, která vám poklepe po rameni a dá za “pravdu”, jaký jste diskutující machr skrytý za svou anonymitou.
Vždyť i připustit si fakt, že se mýlím je tak strašně těžké - vůbec nemyslím změnit názor, ale jen si připustit, že bych nemusel mít v něčem pravdu.

Pokud je někdo ochotný, díky důvěryhodným a ozdrojovaným argumentům bez propagandy zkusit pravdu (ať je jakákoli) alespoň hledat, budu za to rád. Doporučuji začít třeba zde:

http://manipulatori.cz
https://www.studenta.cz/life/jak-se-orientovat-ve-svete-hoaxu-a-fake-news/r~st:article:3302/
https://demagog.cz

Kdo toho schopen není, u toho budu naopak rád, když nebude tento můj blog číst, ani ho jakkoli komentovat. Bylo by to zcela zbytečné pro nás oba.