„Stát není kořist. A kdo to nepochopí, z mé vlády odejde“. Něco tak kacířského od politika ODS ještě nikdy v minulosti nezaznělo. Natož na volebním kongresu a notabene, když je Petr Nečas podezírán i svými spolustraníky, že to myslí vážně. Dobrá, ODS se po dvaceti letech poněkud nepěkné puberty probudila. Úděs z utrpěné porážky ve volbách – a, především, strach ze ztráty dominantního postavení na české pravici - jí na tomto kongresu konečně a poprvé proměnily v normální politickou stranu. Stát i voliči na tom mohou jenom vydělat.
Varování: Následující text je pouze pro otrlé. Obsahuje nezáživné řazení dostupných archívních dokumentů. Zásadně se nedoporučuje čtení osobám, které mají za to, že každý, kdo vystupuje jménem státu, může porušovat zákon a dokonce tento stát okrádat. Všechna uvedená tvrzení lze doložit na dokumentech nebo byla již dříve zveřejněna s uvedením zdroje.
Říká stará poválečná židovská anekdota, že když v diskuzi dojdou argumenty, vyhrává ten, kdo jako první přirovná svého oponenta k nacistům...Tomáš Julínek, v nejlepší tradici bolševického kádrováctví a neslušnosti, v senátní diskuzi o kandidátech na ombudsmana po zesnulém Otakaru Motejlovi, prohlásil s použitím stejně nemravné finty na adresu Anny Šabatové:
Základní otázkou budoucnosti české politiky je, zda nová vláda bude natolik silná a tvrdošíjná, aby zničila moc oligarchických mafií, které ovládají Českou republiku. Pokud „vláda práva“ a „boj proti korupci“ zůstanou i tentokrát jenom na papíře, bude na mnohá léta promarněna asi poslední šance na změnu.