Je to konečně šance na změnu. Demokracie totiž stojí na třech základních pilířích – vládě práva, svobodném vyjadřování názorů spoluzodpovědných občanů a na principu vyvažování zájmů, vlivu a mocí. Polistopadové politické strany vznikly a od začátku rostly na zcela jiném základě. Dominanty devadesátých let, tedy ODS a ČSSD, se formovaly na základě totalitní tradice jako loajalistické spolky, poskytující svým vybraným věrným ekonomické výhody, sociální mobilitu a politickou, a dokonce i právní, ochranu.
Tento týden zveřejnil prezidentský kandidát Fischer další krátké video, které ubohostí svého zpracování ještě daleko předčí jeho už legendární povídání z okna chalupy. Časopis Reflex to sice tehdy označil za „nejhorší video všech dob“, ale teď asi bude muset přidat. Nový, pětadvacet vteřin dlouhý klip ukazuje strnulého zpoceného kandidáta, jak sedí za stolem, a s těkajícíma očima úporně předčítá ze čtecího zařízení, postaveného příliš napravo od kamery, takže záběr ho ukazuje jako poněkud šilhajícího Číňana.
Před pěti lety ještě tehdejší mluvčí Ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt chápal kauzu Diag Human jako ostudný podvod politiků ČSSD. Ministerstvo podle zákona o svobodném přístupu k informacím zveřejnilo desítky inkriminujích dokumentů, a sám Tomáš Cikrt dokonce veřejně chválil moji knihu. Tehdy ještě chápal, že jednání a posudky pánů Koudelky a Blažka byly přinejmenším podivné. Dnes už to neumí, nebo nemůže. Fakta a dokumenty však zůstaly stejné.
Jeden z nejuznávanějších myslitelů české modernosti Jiří Gruša nazval už před rokem českého premiéra Nečase „trpaslíkem bez zahrádky“, a pražský hrad za Václava Klause „sídlem českého žvástu“. Střet evropsky kompatibilní české kulturnosti občanství s tím, co samo sebe nazývá „českou politikou“, nemohl být jasněji definován. Česká „politika“ totiž přemýšlejícího a vyžadujícího občana přestala potřebovat a nesnáší ho.