Vážený otče arcibiskupe,
Jeho Eminence Dominik Duka
Arcibiskupství pražské
Hradčanské nám. 56/16,
119 02 Praha 1 – Hradčany
Vážený otče arcibiskupe,
Obracím se na Vás, nejvyšší morální a duchovní autoritu katolické církve, s pokorou a smutkem.
Prosím Vás o modlitbu a opožděné rozhřešení pro dvě stě šedesát pět obětí masakru, při kterém vojáci československé armády osmnáctého června roku 1945 v Horních Moštěnicích u Přerova popravili během sedmi hodin sedmdesát jedna mužů, sto dvacet žen a sedmdesát čtyři dětí mladších čtrnácti let. Nemluvňata byla střílena v náruči svých matek.
Jediným hříchem a zločinem zavražděných byla jejich německá národnost, a to, že se chtěli vrátit do svých domovů na Slovensku.
Jejich těla byla už v roce 1947 Státní bezpečností tajně exhumována a spálena. Na místě jejich popravy, které od sedmnáctého století nese jméno Švédské šance, byl teprve v posledních letech vztyčen skromný památník.
Vážený otče arcibiskupe,
Je úctyhodné, že jste se stal členem Českého svazu bojovníků za svobodu právě v Lidicích, které jsou symbolem totalitního bezpráví a pomsty na nevinných. Je správné kdykoliv připomínat zločiny nekřesťanské zaslepenosti, ať už k nim došlo kdekoliv. Na Švédských šancích bylo rukama a z rozkazu našich krajanů zavražděno víc lidí, než v onen tragický první den v Lidicích.
Sedmnáctého června máte v úmyslu navštívit Osvětimany a poutní místo Klimentek, necelou hodinu jízdy od Švédských šancí. Prosím Vás, vážený otče arcibiskupe, abyste ve jménu víry a křesťanské lásky ve stejný či následující den posloužil modlitbou na Švédských šancích věci historické pravdy, usmíření a odpuštění.
S úctou
Jan Urban
Signatář Charty 77
poprvé publikováno na www.hlidacipes.org
Arcibiskupství pražské
Hradčanské nám. 56/16,
119 02 Praha 1 – Hradčany
Vážený otče arcibiskupe,
Obracím se na Vás, nejvyšší morální a duchovní autoritu katolické církve, s pokorou a smutkem.
Prosím Vás o modlitbu a opožděné rozhřešení pro dvě stě šedesát pět obětí masakru, při kterém vojáci československé armády osmnáctého června roku 1945 v Horních Moštěnicích u Přerova popravili během sedmi hodin sedmdesát jedna mužů, sto dvacet žen a sedmdesát čtyři dětí mladších čtrnácti let. Nemluvňata byla střílena v náruči svých matek.
Jediným hříchem a zločinem zavražděných byla jejich německá národnost, a to, že se chtěli vrátit do svých domovů na Slovensku.
Jejich těla byla už v roce 1947 Státní bezpečností tajně exhumována a spálena. Na místě jejich popravy, které od sedmnáctého století nese jméno Švédské šance, byl teprve v posledních letech vztyčen skromný památník.
Vážený otče arcibiskupe,
Je úctyhodné, že jste se stal členem Českého svazu bojovníků za svobodu právě v Lidicích, které jsou symbolem totalitního bezpráví a pomsty na nevinných. Je správné kdykoliv připomínat zločiny nekřesťanské zaslepenosti, ať už k nim došlo kdekoliv. Na Švédských šancích bylo rukama a z rozkazu našich krajanů zavražděno víc lidí, než v onen tragický první den v Lidicích.
Sedmnáctého června máte v úmyslu navštívit Osvětimany a poutní místo Klimentek, necelou hodinu jízdy od Švédských šancí. Prosím Vás, vážený otče arcibiskupe, abyste ve jménu víry a křesťanské lásky ve stejný či následující den posloužil modlitbou na Švédských šancích věci historické pravdy, usmíření a odpuštění.
S úctou
Jan Urban
Signatář Charty 77
poprvé publikováno na www.hlidacipes.org