Některé známé osobnosti kulturního života podpořily církevní restituce. Domnívají se, že dělají dobrou věc. Je to ale spíš vizitka toho, jak lze dobré lidi využít až zneužít. Ale platí zde, že nevědomost hříchu nečiní?
S blížícími se krajskými a senátními volbami to zase začne. Chtějí či nechtějí ženy do politiky, kolik jich tam je, kolik jich tam asi bude a kolik jich tam býti má. Nic proti tomu, ale považuji to za velmi nesprávné téma. Měli bychom se spíše bavit o mužích v politice. Kam ji dovedli, co v ní předvádějí, a proč jim lidé této země přestali věřit i rozumět.
Skandální výrok třicetileté absolventky policejní akademie Berill Maschekové, která chce do politiky za uskupení Středočeši 2012, musí zvednout ze židle každého slušného člověka. Kde se bere v těchto lidech to, že je v jejich věku uráží poctivá práce, a kteří mají představu o svém právu na to žít pouze z našich daní?
Když se rušily okresy a vznikaly nové kraje, neprovázely to nijak dramatické diskuze. Pokud, tak spíše lokální, bez výraznějších obrysů. Dnes kraje vnímáme jako budovy vzdálené lidu a v oparu korupce. Čekali jsme víc. Bylo to naivní?