ODS navrhla paní Němcovou do funkce premiérky. Stalo se tak po sérii různých ostudných věcí, a celému národu je jasné, že by paní Němcová neměla šanci, kdyby ODS měla k mání kteréhokoli jiného nezprofanovaného muže.

Pokud by se ale měla dostat žena na tak vysoký vládní post jen proto, že pánové prostě mezi sebou nikoho jiného bezúhonného nenašli, měla by s díky funkci odmítnout. Není důstojné pro jakoukoli ženu být pouze východisko z nouze, když pánové ze stejné partaje selhali. Zvláště když tito pánové by měli premiérku nadále obklopovat, ne-li přímo obkličovat.

Píši tyto řádky proto, že si paní Němcové lidsky vážím. Na tom nic nemění to, že jaksi nechápu, že mohla setrvat ve straně, které vládl tu pan Dalík, tu paní Nagyová, tu různí kmotři. Muselo jí to týrat, ale držela tzv. basu. Zkrátka její spolustraníci to přepískávali až to přepískli docela - a nyní se zoufale podívali jejím směrem jako na ženu bez skandálů, a prosí „zachraň nás“.

Paní Němcová dobře ví, že nebýt této situace, nikdy by se premiérkou nemohla stát. Paní Němcová je v politice tak dlouho, že nemůže být naivní, a proto ví, že bude loutkou těch, kteří selhali. Přesto do toho jde. Patrně, jako majitelka knihkupectví, četla knihu Murphyho zákonů, z nichž jeden zní: Vždyť velet je tak krásné! I kdyby to mělo být stádu dobytka.
V daném případě mělo ale následovat jasné NE, a jiná věta – pánové, co jste si navařili, to si snězte. Já si počkám, až mne jako nejlepší z nás navrhnete v dobách standardních, nejen jako východisko z trapné nouze.