Ve Sněmovně je zase méně žen. Ani ne dvacet procent. Přesto jsou tam přítomné velmi. Těch 80 % mužů má totiž manželky, matky, sestry a dcery. Měli by jim naslouchat, až budou vyjednávat vládu. Proč by měli? Otázka zní jinak - proč by neměli?

Ženy jsou většinou vládkyněmi rodinných rozpočtů, a moc dobře ví, že se nesmí utratit víc, než v té kase prostě je. Také umí lépe volit priority – nekoupí si kabelku, schází-li na chleba. A logistika – to je zcela jejich doména – kde kdo má v danou chvíli být, co udělat a proč, to řídí doma také ženy. Rodinné funkce mají tedy také v rukou. Jsem proto přesvědčena, že řada partnerek dnešních politiků, kteří budou vyjednávat vládu, by velmi dobře rozdělila vládní funkce, dokázala by sestavit rozpočet i provést nutné škrty dle jasných priorit. A u toho by ještě uvařila, vyžehlila a utřela prach.

Jsou to také zejména ženy, které nejvíce znají úskalí života současných rodin s dětmi a tíhu péče o staré rodiče, a často jako pravé ruky v živnostech svých manželů znají i podstatu podnikání. Ví, že na náklady se musí vydělat, a když musí platit nemocenskou za zaměstnance, platí dvakrát – ještě i mzdu jinému za jeho záskok. Jsou to také většinou ony, které otevírají obálky s modrými pruhy se špatnými zprávami, a staví své partnery do latě, pokud se rozšoupnou více, než je zdrávo. Zkrátka ony jsou lídryněmi svých rodin - a to je škola k nezaplacení.

Nelze se vyhnout ani faktu rozvodu – dnes k nim dávají popud rovněž více ženy než muži, tedy možná ví lépe, kdy už nemá význam setrvávat v nefungujícím partnerství, tedy manželské „koalici“, a je lépe to trápení ukončit, anebo, v některých případech, do něho raději nevystupovat. Ano, jsou to dnes ženy, které se více brání sňatkům, než pánové.

Zkrátka ženy jsou v naší společnosti nepochybně tou praktičtější, a chcete-li rozhodnější, polovinou, muži tou filozofičtější a přes všechny mýty vícemluvní. Stačí se podívat na projevy ve sněmovně - tolik prázdné slámy by ženy nemlátily, přišel by jim to časový luxus.

Ženy totiž potřebují dosahovat rychle cíle, muži si libují v dlouhé cestě k němu. Žena chce mít vymalováno, muž plánuje dlouhé týdny, jak to zorganizovat. Až jednou přijde, a byt je v jiných barvách. Žena usiluje o cíl, muže baví cesta. Ostatně je to jako u plánování dětí - se smajlíkem.

V době projednávání vlády se jeví užitečný kompromis. Vše promyslet, ale pak rychle jednat. Ale tak, aby výsledek jednání byl dobrý. Ne politicky obchodní ani kompromisní na úkor cíle. A zde mají pánové poradce, kterým mohou důvěřovat, a nemusí se obávat, že jejich rady budou drahé, propírané médii nebo prodané protistraně. Své ženy ve svých rodinách. Budou-li chytří, budou se jich ptát, a pokud jejich rad využijí, vznikne silná i dobrá vláda, která bude mít podporu celé společnosti – nejen té mužské. Zkrátka – lídrové stran mají svůj konzultační tým doma. A je to tým ze všech nejlepší.