Máme chytré mobily a inteligentní kondomy. Stačí to?
Po chytrých mobilech je tu inteligentní kondom. Je otázkou, zda pro bezdotykový styk s prvním v řadě bude prostor pro použití druhého v řadě.
Pokud se ptáte, co je to inteligentní kondom (předpokládám, že chytrý mobil už vysvětlovat nemusím), pak vězte, že inteligentní kondom změní barvu, když zachytí pohlavní nemoc. Takže máme chytré mobily, inteligentní prezervativy, a zbývá jen drobná otázka - proč používáme charakteristiku jinak spíše lidských vlastností pro neživé věci? Odpověď není tak jednoduchá, jak by se zdálo.
Když dnes nahlédnete do restaurací, sedí u stolů skupiny žen a mužů, kteří hledí někam do svých dlaní a nekomunikují. Vystačí si totiž se svým „chytrým“ mobilem. Patrně jim přijde zábavnější než jejich okolní spolustolující, ostatně i oni jsou zahleděni do svých bezdotykových přístrojů. Pokud vstoupí v sociální kontakt, pak většinou ukazují svému okolí, na co při „komunikaci“ s mobilem narazili. Je pak otázkou, zda v této společenské „bezdotykové“ atmosféře je vůbec kdy příležitost „dotýkat se“ a použít ten kondom, neboť skončit spolu v posteli by měli jen lidé, co spolu alespoň občas mluví, a mají tedy prostor se sblížit. Jsou totiž věci mezi nebem a zemí, které přes mobil (zatím!) opravdu nejdou. A neměla by nás uchlácholit věta z Básníků, totiž že z hlediska medicínského je pohlavní styk jen výměnou informací.
Nedávno jsem se dočetla, že čilé sociální vazby a bohatý společenský život mají primáti, delfíni, sloni a podle nejnovějšího výzkumu amerických vědců také papoušci. A jaké mají sociální vazby a společenský život dnešní lidé – zejména mladší a střední generace?
Obávám se, že čím více chytré mobily budeme mít, tím více budeme hloupnout. Nekomunikujeme, nečteme, neumíme napsat sloh, poezie je anachronismus a informace vstřebáváme tak rychle, až povrchně, a tak nějak „bulvárně“ (barevně a s velkými titulky). Hlavně, aby to bylo krátké a rychlé. Nechodíme a nejezdíme tam, kde není wi-fi, a největší tragédií je, když se vybije baterka, a není poblíž zdroj. Jenže čím více budeme dávat přednost bezdotykovým kontaktům, dotykových nebude mnoho a vynálezce inteligentních kondomů zkrachují – protože pro ně nebude odbyt, i ten sex za chvíli budeme upřednostňovat „krátký a rychlý“, a ani u něho mobil nevypneme. Snad alespoň tu případnou varující barvu kondomu zachytíme – protože vizuálně přece vnímat umíme… Ale stačí to?
Mám vážné obavy, že až vědci jednou změří inteligenci lidí, zjistí, že vyšší než oni už ji mají ti delfíni, primáti, sloni a papoušci, a nejen to, že jejich samičky si mnohem více užijí erotiky než my ženy. A pozor – to nemají inteligentní kondomy.
Když jsem na to téma rozvinula dnes debatu, neb u našeho stolu se ještě mluví, skončilo to úsměvným povzdechem – jojo, chytré mobily, inteligentní prezervativy, jen ti lidi nám nějak blbnou.
Má to samozřejmě vážnější podtext – více důvěřujeme všem sociálním sítím, než přátelům u stolu, a dokonce více než sami sobě a svému úsudku (úsudek totiž vyžaduje práci - mozku), více si necháme něco namluvit pouhými titulky, protože jsme líní si je ověřit, a hloupneme tak nějak přirozeně tím, že nemáme čas vstřebávat nové informace z klasických zdrojů – literatury, z rozhovorů s lidmi, kteří mají tomuto světu co říct, sociálních kontaktů, kultury… Přestáváme umět komunikovat, protože prostě „jen“ čteme z obrazovek, a sepsat vlastní úvahu, nedej bože ji přednést, je nadlidský výkon. Učitelky češtiny by mohly vyprávět.
Dokonce i někteří právníci u soudu hledají slova do závěrečných řečí, protože prostě rétorika není jejich silnou stránkou – a to přesto, že by měla být naopak tou hlavní „zbraní“.
Nemám nic proti chytrým telefonům (mám ho též), a je mi sympatický i inteligentní kondom, přestože v mém věku už to není priorita na nákupním seznamu, nicméně se obávám, že pro jedno nebudou lidé používat druhé, a přijdou o to nejpodstatnější, čím se lidé odlišují od těch delfínů, primátů, slonů a papoušků – o dar řeči, dar lásky, a vůbec o život sám. O inteligenci nemluvě.
Protože narozdíl od chytrých mobilů a inteligentních kondomů se slovní spojení inteligentní a chytrý člověk objevuje sporadicky. Například v politice téměř vůbec :-). To je také možná důvod - těmito pozitivními názvy u věcí si nahrazujeme absenci těchto vlastností jinde. Ale ani na tom není nic veselého. Apropo - je patrně jen otázkou času, kdy se zneužije i přívlastku veselý u něčeho zcela neživého - že by veselý notebook? Možná - aby nám z toho všeho nebylo tak smutno.
Pokud se ptáte, co je to inteligentní kondom (předpokládám, že chytrý mobil už vysvětlovat nemusím), pak vězte, že inteligentní kondom změní barvu, když zachytí pohlavní nemoc. Takže máme chytré mobily, inteligentní prezervativy, a zbývá jen drobná otázka - proč používáme charakteristiku jinak spíše lidských vlastností pro neživé věci? Odpověď není tak jednoduchá, jak by se zdálo.
Když dnes nahlédnete do restaurací, sedí u stolů skupiny žen a mužů, kteří hledí někam do svých dlaní a nekomunikují. Vystačí si totiž se svým „chytrým“ mobilem. Patrně jim přijde zábavnější než jejich okolní spolustolující, ostatně i oni jsou zahleděni do svých bezdotykových přístrojů. Pokud vstoupí v sociální kontakt, pak většinou ukazují svému okolí, na co při „komunikaci“ s mobilem narazili. Je pak otázkou, zda v této společenské „bezdotykové“ atmosféře je vůbec kdy příležitost „dotýkat se“ a použít ten kondom, neboť skončit spolu v posteli by měli jen lidé, co spolu alespoň občas mluví, a mají tedy prostor se sblížit. Jsou totiž věci mezi nebem a zemí, které přes mobil (zatím!) opravdu nejdou. A neměla by nás uchlácholit věta z Básníků, totiž že z hlediska medicínského je pohlavní styk jen výměnou informací.
Nedávno jsem se dočetla, že čilé sociální vazby a bohatý společenský život mají primáti, delfíni, sloni a podle nejnovějšího výzkumu amerických vědců také papoušci. A jaké mají sociální vazby a společenský život dnešní lidé – zejména mladší a střední generace?
Obávám se, že čím více chytré mobily budeme mít, tím více budeme hloupnout. Nekomunikujeme, nečteme, neumíme napsat sloh, poezie je anachronismus a informace vstřebáváme tak rychle, až povrchně, a tak nějak „bulvárně“ (barevně a s velkými titulky). Hlavně, aby to bylo krátké a rychlé. Nechodíme a nejezdíme tam, kde není wi-fi, a největší tragédií je, když se vybije baterka, a není poblíž zdroj. Jenže čím více budeme dávat přednost bezdotykovým kontaktům, dotykových nebude mnoho a vynálezce inteligentních kondomů zkrachují – protože pro ně nebude odbyt, i ten sex za chvíli budeme upřednostňovat „krátký a rychlý“, a ani u něho mobil nevypneme. Snad alespoň tu případnou varující barvu kondomu zachytíme – protože vizuálně přece vnímat umíme… Ale stačí to?
Mám vážné obavy, že až vědci jednou změří inteligenci lidí, zjistí, že vyšší než oni už ji mají ti delfíni, primáti, sloni a papoušci, a nejen to, že jejich samičky si mnohem více užijí erotiky než my ženy. A pozor – to nemají inteligentní kondomy.
Když jsem na to téma rozvinula dnes debatu, neb u našeho stolu se ještě mluví, skončilo to úsměvným povzdechem – jojo, chytré mobily, inteligentní prezervativy, jen ti lidi nám nějak blbnou.
Má to samozřejmě vážnější podtext – více důvěřujeme všem sociálním sítím, než přátelům u stolu, a dokonce více než sami sobě a svému úsudku (úsudek totiž vyžaduje práci - mozku), více si necháme něco namluvit pouhými titulky, protože jsme líní si je ověřit, a hloupneme tak nějak přirozeně tím, že nemáme čas vstřebávat nové informace z klasických zdrojů – literatury, z rozhovorů s lidmi, kteří mají tomuto světu co říct, sociálních kontaktů, kultury… Přestáváme umět komunikovat, protože prostě „jen“ čteme z obrazovek, a sepsat vlastní úvahu, nedej bože ji přednést, je nadlidský výkon. Učitelky češtiny by mohly vyprávět.
Dokonce i někteří právníci u soudu hledají slova do závěrečných řečí, protože prostě rétorika není jejich silnou stránkou – a to přesto, že by měla být naopak tou hlavní „zbraní“.
Nemám nic proti chytrým telefonům (mám ho též), a je mi sympatický i inteligentní kondom, přestože v mém věku už to není priorita na nákupním seznamu, nicméně se obávám, že pro jedno nebudou lidé používat druhé, a přijdou o to nejpodstatnější, čím se lidé odlišují od těch delfínů, primátů, slonů a papoušků – o dar řeči, dar lásky, a vůbec o život sám. O inteligenci nemluvě.
Protože narozdíl od chytrých mobilů a inteligentních kondomů se slovní spojení inteligentní a chytrý člověk objevuje sporadicky. Například v politice téměř vůbec :-). To je také možná důvod - těmito pozitivními názvy u věcí si nahrazujeme absenci těchto vlastností jinde. Ale ani na tom není nic veselého. Apropo - je patrně jen otázkou času, kdy se zneužije i přívlastku veselý u něčeho zcela neživého - že by veselý notebook? Možná - aby nám z toho všeho nebylo tak smutno.