Jiří Menzel srovnal české emigranty z roku 1968 s imigranty, kteří zaplavují Evropu, a nabádá, abychom k nim byli proto vlídní. Hluboce s tím srovnáním nesouhlasím.

Mohu ovšem současně Jiřího Menzela ujistit, že kdyby se stal podobný "osmašedesátý" v některé z evropských zemi, nemám s přijetím emigrantů odtud žádný problém. Možná by byl tedy udiven - v České republice není problém pomáhat, a Češi by rádi a ochotně a vlídně nabídli útočiště Maďarům, Slovákům, Němcům, Rakušanům, Francouzům - kdyby čelili politickému tlaku a profesní likvidaci totalitní politickou garniturou...Ale problém současných imigrantů není tímto problémem ani vzdáleně.

Je velké a historické riziko pro celou Evropu přijímat v podobě tisíců lidí jinou civilizaci, kulturu, zvyky, právo... Protože nás tento přílliv přímo a bytostně ohrožuje. Nelze ani náhodou přijmout argument, že naši emigranti z roku 1968 jsou stejná skupina, jako Afričani, muslimové apod., kteří se hrnou do naší Evropy, a chovají se mnohdy tak, jak se chovají. Muslimové k ženám jako "k dobytku" - což nemyslím jako urážku, ale jako vyjádření hodnoty, kterou pro ně ženy mají, a chtějí, abychom toto jejich chování tolerovali i u nás. Jiné skupiny zase po sobě nechávají spoušť neuvěřitelného nepořádku, protože neznají pojem úklid. Jiné skupiny považují své náboženství za nadřazené všem, a kdo jej nevyznává, nemá pro ně sebemenší hodnotu. Jiné kultury běžně sekají jako trest ruce, bičují, kamenují... U nich standard, který zatím nepřekonali, v evropské civilzaci to vnímáme právem jako středověk. A to, že si středověk po tisících vpouštíme do civilizované Evropy rovného pohlaví a rovného volebního práva a ochrany životního prostředí a jiných hodnot, a v případě Německa dokonce v přesvědčení, že nás tito lidé ekonomicky zachrání (!!!), je fatální historický omyl.

Ne, naši emigranti, kteří odcházeli do Rakouska, Německa a jinam, nelze srovnávat s africkými masovými ataky na Evropu. Navíc - i tam byli přísně lustrováni - viz seriál Konec velkých prázdnin... Žádná procházka to nebyla, chovali se k našim emigrantům přezíravě, podezřívavě, a dlouho trvalo, než je nechali zabydlet se. Pokud vůbec. Báli se agentů StB, báli se komunismu...A nikde na nás nečekali s otevřenou náručí. A to jsme byli sousedé... Stejných mravů, možná jen jiného zboží v obchodech...

Před pár dny jsem dost cestovala. Napřed autem do Ústí nad Labem - cestou jsme se zastavili na kávu u benzinky. Pili jsme ji obklopeni třicítkou snědých anglicky mluvících chlapců a mužů (žádné rodiny, žádné děti!!!), kterým velel jeden kápo, a kteří obsadili OMW, jako by jim patřilo. Hluk, pohledy naším směrem, úsměšky...neskutečně stísněný pocit. Obavy jít na WC, obavy cokoli - i se na ně podívat. Pocit slabosti, u nich jednoznačně pocit převahy. Spechali jsme, abychom byli za pár minut pryč. Ve své zemi.

Pak jsem jela z Prahy na Moravu. Na hlavním nádraží jsem měla tu čest vidět arabské turisty - tři páry s dětmi. Žádní uprchlíci, klasičtí turisti. Dobře oblečeni, určitě i vzdělaní. Jejich hlučná komunikace však překonávala vše - my jako bychom tam nebyli. Jak by taky, jsme ti nevěřící psi. Ano,tak jsem si jako inteligentní a veskrze tolerantní žena připadala. Řvali kolem mně Arabové, jejich ženy, děti rovněž, a že tam stálo desítky dalších lidí, jim bylo úplně jedno. Oni byli v tu chvíli pány situace, jim to nádražní patřilo. Ne nám. Představa násobného davu tohoto druhu ve mne vyvolala panickou úzkost. Modlila jsem se, aby už vlak přijel, já nastoupila a byla pryč. Ve vlastní zemi.

Ne, nechci mít pocit ohrožení v zemi, která je mým domovem . nechci ani ohroženou Evropu. Už zkusila dost. Chci klid a mír. A nikdy se nepodepíši pod tvrzení, že Evropan je totéž co Arab nebo Afričan. Neříkám tím, že jsme lepší a oni horší. Říkám, že jsme tak moc jiní, že soužití v takovém rozsahu není možné bez ohrožení nás, a radikalizace jejich. Protože budou zmateni z pravidel, která po nich budou žádána, a nebudou se jim chtít podrobovat - protože jim jsou zoufale cizí. Nebo že by muslim začal svou ženu ctít jako sobě rovnou? Pojem rovnost by ani nepochopil. Nebo že by afričtí hoši přestali dělat kolem sebe nepořádek? Proč by to dělali, když k ničemu našemu nemají sebemenší vztah? Zkrátka - obecné srovnání našich emigrantů s tím, co vidíme na bárkách, ve vlacích a probíjející se ploty (protože ani hranice nerespektují), mne u tak inteligentního muže, jakým je Jiří Menzel, překvapilo. A je zcela mimo mísu. Nebo si opravdu nevšiml, že Evropa není Afrika? Nevidí, že když budeme tzv. pseudoslušní, že budeme v jejich očích hlavně slabí? Naivní? A že narozdíl od pocitů soucitu nad občasnými záběry jejich dětí oni se na naše děti dívají, jako by nebyly?

Nevěřme, že lev nás nesežere jen proto, že my bychom nesnědli jeho. Takto to nefunguje. V tomto "souboji" vyhraje ten bezohlednější, drzejší a agresivnější - a zatím jsou to ti imigranti. My jen nevěřícně koukáme, jak naše území zabírá středověk středověkými metodami - nájezdy. Hranice nehranice. Právo daného státu? Nezájem. A nic na tom nezmění fakt, že mezi imigranty je i řada tzv. evropsky normálních lidí - ovšem jsou evidentně v menšině.

Co dodat k onomu srovnání... V osmašedesátém mi byly tři roky, ale naši rodinu postihl - sice nijak dramaticky, ale citelně. Srovnání těch, které nutil komunistický režim odejít, s hordami nájezdníků z jiného kontinentu, kteří si osobují právo zabírat naše území a bez skrupulí jako samozřejmost čerpat to, co Evropa bolestně vydobyla a zcivivilizovala po dvou ničivých válkách, a naposledy po válce na svém jihu, je tragický dokument doby. Jakým právem, ptám se. Mohli by takto Evropané v tisících přistávat u amerických břehů? Ano, kdysi to dělali, ale to byla doba zabírání kolonií - jsme my dnes kolonie, a jsme původní obyvatelstvo, které bude posláno do rezervací?

Možná to celé jednou bude stát za zfilmování. Jde o to, zda už nám to nezakážou domestikovaní imigranti. Které my jsme ze samé slušnosti neuměli poslat zpět - tam, kam patří. Ne z nedostatku empatie, ale z pudu sebezáchovy. Ano, je to takový rozmarný podzim po rozmarném létě... Smutný podzim. Plný obav.